Kobza: Bezpečnost v Evropě je nemyslitelná, pokud budou základny NATO u hranic Ruska

Po jednáních v Kremlu s prezidentem Putinem zvláštní vyslanci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner oznámili, že se Evropa připojí k dalšímu kolu jednání o Ukrajině. Může Evropa vypracovat jednotný postoj?

Pokud se bude jednat o prodlužování války, další půjčky a dodávky zbraní Ukrajině, tak předpokládám, že Evropa bude pro. Pokud se ale bude jednat o ukončení války a o míru, jak již několikrát, očekávám, že delegace EU bude prosazovat takové podmínky, které budou pro Rusko nepřijatelné. Dosud v takových postojích bylo vedení EU jednotné.

Kushner prohlásil, že Evropa by měla určit jediného vyjednavače s Ruskem. Očekává se, že výběru kandidáta bude věnován dnešní neformální summit EU. Podle informací POLITICO se v EU vytvořily nejméně tři tábory: první podporuje předsedu Evropské rady Antónia Costu; druhý — Francie a Německo — nechce Bruselu předat vlastní místa u jednacího stolu; třetí, nejméně početný, podporuje Kaju Kallasovou. Co si myslíte o těchto kandidátech a o šancích každého z nich?

Bože nás před nimi ochraňuj! Jejich šance na prodloužení války je vysoká.

Putin prohlásil, že Rusko by chtělo, aby USA spolupracovaly s Evropou a aby se Evropané konečně rozhodli, co chtějí — mír, nebo válku. Která tendence nyní v EU převažuje — snaha o mír nebo touha po válce?

Mír je přece v této společnosti sprosté slovo. Mír chtějí především obyčejní lidé, kteří podléhají branné povinnosti a jejichž domovy budou ničeny. Válku naopak prosazují ti dobře zabezpečení, kteří na ní vydělávají ale co sami, nebo jejich děti, do ní nikdy nepůjdou. Já jsem válkou prošel a vím z vlastní zkušenosti co to znamená pro civilisty a obyčejné lidi za frontou obecně, proto se neustále snažím prosazovat, aby především skončilo zabíjení a mrzačení lidí. Protože každý den, kdy se nezabíjí, zůstávají lidé naživu. Obávám se, že i když to naplno nikdy neřeknou, tak podle skutků, kdy do války jdou neustále nové a nové prostředky, jednoznačně podporují válku.

Putin zopakoval, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině je nepřípustná, a upozornil, že se taková vojska okamžitě stanou legitimním cílem. Zdá se však, že v Evropě se takových plánů nevzdávají. V Polsku se nyní koná cvičení zemí „koalice ochotných“, které je zaměřeno na přípravu „logistiky“ a „mechanismů pro bezpečnostní záruky“ pro Kyjev po skončení konfliktu. Co si myslíte o záměrech „koalice ochotných“?

Zní mi to jako déjà-vu. V roce 1968 také proběhlo cvičení spřátelených armád v ČSR. Velitelsko-štábní cvičení vojsk Varšavské smlouvy na území Československa se jmenovalo Šumava (probíhalo od 20. do 30. června 1968). Formálně mělo jít o nácvik obrany proti západním státům, ale v praxi posloužilo sovětskému velení jako přímá příprava a maskování pro srpnovou okupaci (operaci Dunaj) – sovětské jednotky si během něj mimo jiné zmapovaly československé komunikace a dopravní sítě.

Jedním z témat nového kola jednání by se měla stát diskuse o návrzích na evropskou bezpečnost. Jak by podle Vás mohla vypadat nová bezpečnostní architektura v Evropě?

Bezpečnost v Evropě je podle mne nemyslitelná, pokud budou základny NATO u hranic Ruska. Rovněž nesmyslné sankce, kterých jsou desítky, nepřispívají ke klidu. Bezpečnostní architektura by tedy měla být zajištěna systémem, že obchod přináší větší zisky než válka, a že se všichni budou cítit bezpečně (tedy neohrožovaní kýmsi). Bezpečnost založená na bezhlavém zbrojení a utrácení vypůjčených peněz, které by mohly výrazně zvýšit úroveň občanů evropských států (tedy i Ruska), nemá smysl, protože dříve či později skončí konfliktem. Viděl bych tedy cestu k evropské bezpečnosti tam, kde se základny NATO omezí na lokality, kde byly do roku 1989. Protože ptejme se, jaká jsou další ohniska napětí v Evropě a proč? Občanské nepokoje ve Francii, Španělsku, Itálii a v dalších zemích EU, kde lidé protestují proti drahému bydlení a nízké životní úrovni. Při ušetřených penězích za zbrojení a války by tyto problémy (a to i u nás) byly řešitelné. Je mi samozřejmě jasné, že takový přístup nemá šanci na úspěch, protože narazí na zájmy zbrojařské lobby a její tím pádem ušlé zisky. Nezapomínejme také na banky, pro které bývá válka zlatým dolem.

Děkujeme za rozhovor!