Demograf Tomáš Fiala ve své studii dospěl k závěru, že pro zachování současného poměru mezi pracujícími lidmi a důchodci je potřeba, aby do České republiky do roku 2050 ročně dojíždělo o 49 tisíc cizinců více, než se z Česka odstěhuje lidí. Přitom je nutné, aby byl zachován stávající systém růstu věku odchodu do důchodu. Pokud by se horní hranice odchodu do důchodu zastropovala na 65 letech po roce 2030, zvýšila by se každoroční potřeba migrantů na 83 tisíc.
Posledních šedesát let v České republice na jednoho důchodce stabilně připadalo více než dva pracující (poměr důchodců k pracujícím se držel na úrovni 40:100). Kvůli poklesu porodnosti na 1,28 dítěte na jednu ženu a stárnutí populace se tento poměr pravděpodobně změní. Počítá vláda s potřebou v násobném růstu pracovní síly ze zahraničí k udržitelnosti důchodového systému?
Nikoli. Masový rozsah pracovní migrace by generoval značné bezpečnostní i kulturně-civilizační problémy a její ekonomický přínos je rovněž diskutabilní. A to hlavně z toho důvodu, že tito zahraniční pracovníci často pracují přes tzv. agentury práce za minimální mzdu, část výdělku dostávají tzv. na ruku, část z nich pracuje úplně nelegálně apod. Takže daně a povinné pojistné odvody za tyto pracovníky mechanicky v žádném případě neodpovídají jejich počtu. Naopak – existují zde značné daňové a pojistné podvody, tj. jejich přínos pro tzv. důchodový účet je negativně kompenzován problémy, které tento typ pracovní migrace a agenturního zaměstnávání přináší.
Navíc důchody jsou mandatorním výdajem a pojistným plněním pro lidi, kteří celý život pracovali a odváděli důchodové pojištění. Takže peníze na důchody musí být vždy pro slušný stát rozpočtovou prioritou bez ohledu na to, jaký je poměr důchodců, živnostníků a zaměstnanců.
Podle výpočtu Fialy, i kdyby se do roku 2050 porodnost zvedla na 1,6 dítěte, bez příchodu cizinců by to k udržení současného poměru pracujících a důchodců nestačilo. Bude podle Vás potřeba adoptovat sociální systém k této změně?
Nebude, stát může a musí získat prostředky na výplatu důchodů i jinými cestami, než navyšováním odvodů důchodového pojištění prostřednictvím pracovní migrace (kde navíc neexistuje přímá úměra, jak jsme si ukázali v předchozí otázce). Například opatřeními zvyšujícími růst hrubého domácího produktu a vyšším výběrem daní a povinných pojistných odvodů bez zvyšování jejich sazeb – sem spadá např. boj proti daňovým a pojistným únikům v šedé ekonomice a v sektoru nelegálního trhu práce a nelegálního zaměstnávání.
Může vláda problém nedostatku počtu pracovní síly řešit pomocí vládních programů pro zvyšování porodnosti? Uslyší na to společnost, nebo je boj o zvýšení porodnosti ve vyspělém světě už prohrán?
Ano, dlouhodobým řešením systémového zvyšování rozpočtových příjmů - včetně příjmů tzv. důchodového účtu - je efektivní státní podpora porodnosti v pracujících rodinách.
Stát musí zavést tzv. systémovou pozitivní diskriminaci (podporu) rodičovství a tradičních rodin všemožnými formami - razantně vyšší daňová zvýhodnění na nezaopatřené děti, vyšší porodné a jeho zavedení i na třetí a každé další narozené dítě v rodině, masivní podpora výstavby obecního bydlení s regulovaným nájemným apod. To je jediná udržitelná forma – nejen – ekonomického přežití naší národní pospolitosti.
Děkujeme za rozhovor!
Zachrání pracovní migranti důchodový systém? Doležal v tom vidí bezpečnostní a kulturní riziko
05.11.2026
Sdílet
© Archiv Tomáše Doležala
Poslanec Tomáš Doležal (SPD) okomentoval pro neČT24 demografickou studii, podle níž je pro udržitelnost důchodového systému třeba ročně zaměstnat téměř padesát tisíc cizinců. „Přínos pro důchodový účet je negativně kompenzován problémy, které tento typ pracovní migrace přináší,“ říká.