Američané pochopili, že je lepší kšeftovat než válčit. Kotrba k rusko-americké schůzce v Moskvě

© Youtube / Czech info
Politický analytik Štěpán Kotrba se vyjádřil k rusko-americkému jednání v Moskvě a postupu Ruska na frontě. „Američané vidí, že Putin urychlený mír nepotřebuje. Nechtějí prohrát a už vědí, že nevyhrají,“ zhodnotil situaci pro neČT24.

V Moskvě proběhlo jednání Putina s Witkoffem a Kushnerem. Jak toto jednání hodnotíte?

Nijak. Sešli se. To je pozitivní. Prohlédli si Moskvu bez bezdomovců a bivakujících feťáků. Pochválili. „Krásná procházka… Je to úžasné město,“ konstatoval Witkoff. To je pozitivní. Sežrali pětichodový oběd s dezertem v restauraci Savva. Na jídelním lístku byly klasické ruské pokrmy: kaviár, salát Stoličný připravený podle receptu z roku 1961, křepelky s pohankou, sušená zvěřina a hovězí maso, pelmeně s houbami, sledě, žampiony, dušený halibut a rybí kulebjaka. Witkoffovými oblíbenými pokrmy byly krabí „posikunčiky“ a pšeničné placky se sýrem. Chutnalo jim. Jednali pět hodin. To je vynikající.

Podle Ušakova byla schůzka konstruktivní a užitečná, ale ohledně mírového plánu nebyly nalezeny žádné kompromisy. Obsah dokumentů, které Američané „před časem předali Moskvě“, se na schůzce neprojednával. Strany nediskutovaly o konkrétním znění, ale o obsahu ujednání. Při odchodu netřískali dveřmi. Pozitivní. Setkání ruského a amerického prezidenta se v současné době neplánuje. Myslím, že Američané pochopili, že lepší je kšeftovat než válčit. Vidí postup na frontě a vidí, že Putin vlastně urychlený mír nepotřebuje. Dle mého názoru ale Američané doteď nevědí, jak upéct Ukrajinu do křupava, aby byla k sežrání, aniž by rozčílili NATO a EU. Nechtějí prohrát a už vědí, že nevyhrají.

Kreml potřeboval rusko-americkou schůzku k tomu, aby přesvědčil Američany, aby zvýšili tlak na Ukrajinu a donutili ji k faktické kapitulaci.

Jednou to budou muset udělat. Myslím, že už to nebude dlouho trvat…

V pondělí večer Putin oznámil, že ruské jednotky osvobodily města Pokrovsk na Donbasu a Vovčansk v Charkovské oblasti. Jaký dopad budou mít ruské úspěchy na frontě na proces vyjednávání?


Poslední zpráva BBC z rozhovorů Putina s Whitkoffem a Kushnerem v Kremlu je „Zatím nedošlo ke kompromisu“. Podle prezidentského poradce Jurije Ušakova „byl rozhovor mimořádně užitečný, konstruktivní a velmi informativní, trval ne pět minut, ale pět hodin. Poskytl příležitost k důkladné diskusi o perspektivách další společné práce na dlouhodobém mírovém řešení ukrajinské krize“.

Ušakov poskytl pouze strohé informace s poukazem na dohodu s Američany o nezveřejňování, takže nezbývá, než aby všichni spekulovali. „Konkrétně jsme se zabývali územními otázkami, bez kterých si nemyslíme, že by se krize dala vyřešit. Samozřejmě jsme také diskutovali o obrovských vyhlídkách budoucí hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Mimochodem, o tom se již podrobně diskutovalo na předchozích schůzkách. Nyní však bylo zdůrazněno, že pokud chceme skutečně spolupracovat – a pro to existují obrovské příležitosti – pak musí Moskva i Washington prokázat skutečný závazek k této spolupráci.“

Kompromis zatím nebyl nalezen. Některé americké návrhy se však Rusku zdají být víceméně přijatelné. Je však třeba je dále diskutovat. Některé formulace, které byly Rusku nabídnuty, nejsou přijatelné. Takže práce bude pokračovat…

Podle Spojených států jsou Rusko a Ukrajina v současné době nejblíže k uzavření mírové dohody za poslední tři roky. Tento pokrok však zatím nestačí k dosažení konečného urovnání konfliktu. Ministr zahraničí Marco Rubio to uvedl v rozhovoru pro Fox News.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa přitom pracuje na mírové dohodě již 10 měsíců a snaží se vypracovat návrhy přijatelné pro obě strany. Ještě nedospěla do bodu, kdy zjistí, že je jedno, co si Zelenského kleptokratický systém myslí a co očekává. Ta chvíle nicméně musí přijít. Návrh nebude přijatelný pro obě strany. Jednomu dá vítězství, území a zdroje, druhému prohru, ponížení, porážku. Těm, kteří se na to budou dívat, vhrknou slzy do očí. Ne nad miliony zmařených životů a nad rozvrácenou zemí, ale nad ztrátou stovek miliard do Ukrajiny investovaných eur. Nad definitivní ztrátou budoucího zisku z této války. Vzpomínám si, jak v roce 2024 došlo k mohutně medializované „rekonstrukční“ konferenci, na které se mezi země EU dělila Ukrajina jako „kůže medvěda“. Trochu směšné, trochu předčasné.

Kdybych předpokládal, že v Anchorage došlo k tiché dohodě Trumpa s Putinem „válka skončí na těch místech, kde vaše armáda skončí do Vánoc / do Silvestra / do konce zimy / do jara“, tak bych předpokládal rychlejší postup… Ale takto to vypadá, že Rusové systematicky postupují tempem, které nemá časový rámec. Chirurgicky. Odřezávají jednu vrstvu ukrajinské obrany za druhou. Šetří střelivem, kterého vyrábí daleko více než spotřebovávají. Čili si schovávají zásoby na závěrečnou ofenzívu. Ale už by měli být u konce ukrajinské obrany. Protivník je vyčerpaný, není odkud brát další vojáky, další náboje. Vede polopartyzánskou válku, kterou ale vede velmi kreativně. Zaměřil se na destrukci zdrojů paliva. I poměrně vzdálených. Benzínu je méně a méně… škod stále více. Ukrajinská dronová kapacita je cca 150 útočných dronů denně, ruská kapacita je 600 dronů Geraň denně. Objevily se nově Geraně s podvěšenou sovětskou střelou vzduch-vzduch R-60 s tepelným naváděním a doletem 10 km, kterou lze použít k ničení vrtulníků a letadel. Na výsledku pro Ukrajinu její tristní situace na frontě to ale nic nemění… Je to jen ukrajinské mrhání prostředky na PR operace a testování ochrany cílů. Rusko víceméně rezignovalo na ostrahu každého měkkého cíle, tolik sil a prostředků na tak rozsáhlé frontě a v tak rozsáhlém týlu nechce věnovat. Laserových či mikrovlnných zbraní, jako je laserový systém Posoch, nemá dost, Ukrajina nemá žádné. Ruská armáda poprvé použila bojový laser proti ukrajinskému dronu v létě 2025. Mobilní systémy proti dronům jako „Kobra“ se teprve vyvíjejí. Rusové se brání prozatím brokovnicemi, spřaženými kulomety na pickupech, malými raketami, jako jsou ty na protiletadlovém raketovém systému Pancir. Takže každou noc mají hasiči na obou stranách práci. Hořící trosky vždy někam dopadnou, i když ne na cíl. Škody ale většinou nejsou velké. Rusko má rezervy a ruský opravář s kladivem opraví cokoliv. Ukrajinské zdroje jsou stále tenčí, zásoby střeliva, dronů nejsou bezedné. Ukrajina už ani s pomocí Evropy a MMF nemá peníze na zbraně, ani na výplatu vojáků na frontě, přeživších veteránů, státní správy, dělníků ve zbrojní výrobě, řidičů, policistů, učitelů, důchodců… USA oznámily, že ony už Ukrajinu nefinancují ani dolarem. Trumpovi generálové a analytici nejsou hloupí.

Postup ruských vojsk v oblasti Krasnoarmejska (ukrajinský název Pokrovsk) byl umožněn terénem a absencí souvislé obranné linie ukrajinských ozbrojených sil. Oblast je bohatá na rokle, řeky a hustou letní vegetaci, což usnadňuje skrytý pohyb malých jednotek a komplikuje kontrolu nad frontovou linií. Město bylo významným ukrajinským dopravním uzlem a logistickým centrem, kterým procházely zásobovací trasy ukrajinských vojsk. Postup ruských sil v této oblasti představuje hrozbu pro obranu Kramatorska a Slovjanska, hlavních bašt ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti.

ECB odmítla podpořit splácení půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur s využitím zmrazených ruských aktiv. Pokud nyní nelze dosáhnout mírové dohody, jak bude Evropa financovat pokračování války?

Belgická vláda odmítla uvolnit v Evropě „zmrazené“ ruské peníze s obavou, že by později byla odsouzena je vracet a neměla by z čeho. Jedna věc je zmrazit včetně zisku, druhá je ukrást a použít.

Jak bude Evropa financovat pokračování války Ukrajiny, netuším. Peníze docházejí, Rusko neúprosně, i když pomalu postupuje. Kdo za takové situace investuje do prohrávajícího?

Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na tankery Černomořského a Kaspického plynovodního konsorcia (CPC) poblíž Novorossijska, čímž ovlivnily zájmy mezinárodních zúčastněných stran. Co Kyjev sleduje pomocí této nové eskalace?

Myslí, že tím zásadně ekonomicky oslabí Rusko. Neví, jaké jsou dohody Ruska s Kazachstánem či Tureckem. Případně s Indií a Čínou. Zaútočili nejen na tankery, ale nezvratně poškodili jeden z čerpacích terminálů – Novorossijsk -2. To je taková tlustá roura s ventilem, jdoucí ze zásobníků od pobřeží a čouhající z moře, ke které připluje 300 metrů dlouhý tanker, zakotví a napojí se svou krátkou hadicí. Od pobřeží je poměrně daleko, aby případný požár neohrozil zásobníky, a moře musí být dost hluboké, aby tanker po naplnění neuvízl na dně. CPC je jeden z největších ropovodů na světě a hlavní exportní trasa pro ropu z ložisek Kašagan a Karačaganak. Přepravuje přibližně 1 % celosvětových dodávek ropy a odbavuje 80 % kazašského exportu ropy - až 1,3 milionu barelů denně.

Vtipné je, že Ukrajinci tím nasrali Kazachstán, který byl doteď obojace neutrální až servilní vůči Západu. Přitom je hlavním akcionářem Kaspického plynovodního a ropovodního konsorcia. Mezi největší nestátní akcionáře ropovodu a tím hlavní poškozené patří americké nadnárodní energetické společnosti Chevron a Exxon. Nasrali Trumpa, jehož státní dluh potřebuje zoufale peníze. Nasrali Turecko, jehož byl jeden z tankerů. A nasrali Rusy, kterým došla trpělivost.

Putin už řekl v reakci na ukrajinské útoky na tankery námořními drony, že Rusko rozšíří útoky na ukrajinské přístavy a lodě, které do nich vplouvají. Jinými slovy, bude potápět lodě mířící do Oděsy a z Oděsy i v mezinárodních vodách Černého moře. Začíná námořní válka, ve které Rusko bylo doteď naprosto zdrženlivé s ohledem na právní status volného moře a Smlouvu z Montreaux, s Tureckem mělo loni dokonce dohody o koridorech pro přepravu obilí. Což je nevídaná eskalace konfliktu. Ukrajinské vojenské rozvědce se podařilo probudit a rozzlobit medvěda.

Před jednáním se Stevenem Whitkoffem Putin prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu vést válku s Evropou, ale je na válku připraveno, pokud se Evropa náhle rozhodne vést válku s Ruskem. Také zdůraznil, že válka s Evropou by se lišila od války na Ukrajině. V čem by se podle Vás tyto rozdíly projevily?


Evropa se může rozhodnout vést válku s Ruskem, ale nebude ji vést. Nemá na to. Chuť není schopnost. To všem premiérům EU vysvětlí všichni ministři financí, průmyslu a obrany. Chybí peníze, chybí válkychtiví vojáci, chybí letouny, vozidla, zbraně, chybí střelivo, chybí výbušniny, kapacity a suroviny pro jejich výrobu… a hlavně… chybí odvaha riskovat Eiffelovku s ustřelenou špičkou.

Ukrajinská operace NENÍ VÁLKA. Je to vyčerpávající vyčišťovací přestřelka pěchoty a polního dělostřelectva. Vojenská operace, jejímž cílem je eliminovat ekonomické zdroje Ukrajiny, zabíjet ty vojáky, kteří se chtějí nechat pro Zelenského režim zabít, a ničit pouze to, co lze snadno opravit. To ještě není válka. Dlouhodobě vyčerpává Ukrajinu i EU. Vyčerpávala donedávna i USA. Vede se na operační a taktické úrovni na frontě, která má 1000 km. Obchází velká města.

Válka s Evropou by nejspíš zahrnovala útoky na strategické úrovni. Na města, dopravní uzly a trasy, plošné bombardování strategickými letouny, jaké zná Evropa z dob 2. světové války. Byla by řádově mohutnější a destruktivnější. Startovaly by nejspíš i těžké balistické rakety, i když ne s jadernými hlavicemi, ale s konvenčními. Tunové hlavice střel by z okraje atmosféry dopadaly rychlostí Mach 5-7 na Londýn, Paříž, Berlín či Varšavu. Někdo by se určitě trefil do Eiffelovy věže a dalších symbolických cílů. Evropa nemá dostatek vrstevné obrany, proti některým střelám je tak jako tak každá obrana marná.

Rozbombardovány by byly dálnice, přístavy, letiště. Továrny. Rusko má ještě od Brežněva obrovské zásoby „hloupých“ bomb pro kobercové nálety, jako je FAB-100. Má dokonce i těžké bomby – od hloupých FAB-500 z roku 1954, jejich dodatečně montovaná konverzní sada UMPK je vybavena výsuvnými křídly a k navedení na cíl se používá ruský navigační systém GLONASS do vzdálenosti 70 km od místa shozu, po elektroopticky naváděné KAB-500KR pro letouny Suchoj (obdoba americké pumy GBU-15, průbojná hlavice je schopna proniknout železobetonem o síle až 1,5 m na vzdálenost 15 km) či KAB-1500. Případně ty nejtěžší FAB-3000, FAB-5000 či FAB-9000. FAB-9000 s více než 4 tunami trhaviny je nejničivější letecká bomba, jakou kdy SSSR vyvinul. Číslo za pomlčkou vždy značí váhu pumy v kilogramech… Z výzbroje ruského letectva ty nejtěžší dnes dokáže nést třeba strategický bombardér Tupolev Tu-22M, už za časů Brežněva nosič střel určený ke strategickému bombardování Evropy.

Bombardéry Tu-22M3 jsou vyzbrojeny i řízenými střelami Ch-32 s doletem 1000 km rychlostí Mach-4 či hypersonické střely Ch-47M2 Kinžal s doletem 2000 km rychlostí Mach 10. Pumovnice pojme až 24 000 kg munice. V roce 2024 mělo ruské letectvo v provozu 57 těchto letadel... Existují dokonce i palivovzdušné varianty bomb ODAB-500P a KAB-1500 LG-OD, spalující při explozi kyslík v kilometrovém okruhu. Podtlak roztrhá plíce. Nepřežije nic živého.... Malé sovětské bomby PTAB-2,5-1,5 jsou určeny pro kobercové nálety. Jen v roce 2025 Rusko vyrobilo 120 tisíc nových KAB bomb. Nejde-li o přesnost, je výroba hloupých bomb neuvěřitelně jednoduchá, že ji zvládne každá zámečnická dílna. Jednoduché svařování plechových výpalků, rour a jednoduchých výlisků. Přivaření jednoho šroubového víka na plnění, dvou ok na úchyt a jedné matice pro rozbušku. Nevyžaduje se přesnost ani kvalita. Pouze závity se pomažou mazivem, aby nerezly. Zbytek je plnění výbušninou. A nakonec přidání jednoduché roznětky s pojistkou, většinou až na místě startu bombardéru.

Všimněte si ale, že historické budovy na Ukrajině stále stojí, cílem není rozbombardování měst z několikakilometrové výšky bombardovacím svazem jako Drážďany. Nedovedeme si představit, co by dnes znamenala opravdová válka v hustě urbanizované Evropě. Nefunkční elektrárny, vodárny, čističky odpadních vod, telekomunikace, jedna nebo dvě funkční analogová rádia. Žádná televize, žádný internet, žádné telefony. Žádná policie. V noci všude tma a rabující bandy. Stanné právo. A vojáci, kteří by bez výstrahy stříleli. Takovou hrůzu nechcete zažít.

Děkujeme za rozhovor!