Pane předsedo, Brno si minulou sobotu připomnělo 80. výročí svého osvobození. Jaký je význam této události v osvobození tehdejšího Československa?
Nerad bych se pouštěl do polemik o tom, jakou roli hrálo osvobození jednotlivých měst v celkovém procesu boje proti nacismu či osvobození Československa jako celku a rozlišovat osvobozená místa na důležitější a méně důležitá. Samozřejmě existovaly rozdíly ve vojenských operacích, ale to je otázka spíše na vojenské historiky.
Z politického hlediska je významné, že Brno mělo velkou německou menšinu. Někteří Němci opustili Brno s předstihem, jiní byli živelně odsunuti či vyhnáni podle toho, čí slovník použijeme. Tato záležitost je dodnes předmětem mnoha sporů i mýtů a bývá interpretována i dezinterpretována různými způsoby od extrému do extrému. Proces osvobození Brna bývá někdy s odsunem či vyhnáním jeho německého obyvatelstva spojován, ale Rudá armáda s touto událostí prakticky nepřišla do styku a pravděpodobně o tom ani nebyla v danou dobu podrobněji informována. Podobně bývá zneužíván i fakt, že pod velením maršála Malinovského, který velel druhému ukrajinskému frontu v době osvobozování Brna, sloužila řada trestních oddílů. Civilní obyvatelstvo místy zaznamenalo setkání s vojáky těchto útvarů, jejichž chování někdy vykazovalo známky kriminální činnosti. Zejména liberálové a přívrženci nacismu tyto nepříjemné události monstrózně zveličují a zneužívají k pošlapání symboliky osvobození od nacismu. Každopádně navzdory všemu, co provázelo konec světové války, je třeba osvobození od nacismu a fašismu vnímat jako ústřední pozitivní událost té doby, a role Rudé armády v tom byla zásadní.
V čem podle Vás spočívá symboličnost letošního výročí osvobození Československa a Evropy od fašismu?
Kulaté výročí samo o sobě je jen číslo. Větší význam přikládám tomu, že dnes čelíme nové vlně fašizace společnosti. Jako by se čekalo až vymřou pamětníci fašismu a nacismu, aby se nemohli vyjádřit k dnešnímu dění. Jsme manipulováni do nových válek. Jsme manipulováni k nenávisti vůči lidem, které neznáme. Slovní agresivita povolovaná selektivně pro někoho a proti někomu silně připomíná počátky fašismu na přelomu 20. a 30. let 20. století. Očekáváme, kdy budeme čelit i fyzickým insultacím, které bude policie třídit na „smí se bít a nesmí se bít“. Letošní výročí osvobození od nacismu má tedy trpkou příchuť faktu, že období života v míru zřejmě končí.
Plánujete se účastnit připomínkových akcí nebo shromáždění věnovaných osvobození Brna?
Osobně se budu účastnit některých akcí pořádaných k osvobození od nacismu, ale přímo do Brna nedorazím. Bohužel se akcí směřovaných na mou osobu sešlo více ve stejný čas. Lidé dnes nevěnují pozornost veřejným akcím a o to důležitější je působit i mediálně.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová požaduje, aby všechny země EU a také kandidátské země odmítly účast na oslavách 80. výročí vítězství nad fašismem, které se budou konat v Moskvě, a vyhrožuje „důsledky“ těm, kteří „neuposlechnou“. Co si myslíte o takovém ultimátu?
Je to skutečný nástup nového fašismu. Starší generace často dnešní mládeži vyčítá její ochotu přijímat mainstreamovou propagandu. Mladí lidé tak stejně jako před sto lety nastupují novou vlnu fašizace společnosti i když pod značně jinou kulturní formou. Svou vinu na tom ale má i starší generace, protože výchovu svých dětí přenechala bez odporu zahraničním neziskovkám a médiím. I v době před začleněním do EU se nám fašismus a nacismus prezentovali převážně z pohledu následků. Lidé s malým historickým rozhledem tedy nemají schopnost poznat, jak vypadá fašismus a nacismus ve svém zrodu, jaké jsou jeho příčiny a komu vlastně takový režim slouží. Mladí lidé tedy současné trendy ve společnosti za fašistické vůbec nepovažují. Za fašismus naopak označují boj proti fašismu. Směšují či zaměňují pojmy. Vzniká tak situace s velmi nedobrou vyhlídkou do budoucnosti. Zatím jsme ve fázi slovní agresivity, ale na německé i ukrajinské zkušenosti vidíme, že do násilné mašinerie zabíjející lidi po milionech chybí jen roky a možná jen pár desítek měsíců.
Děkujeme za rozhovor.
Dnes čelíme nové vlně fašizace společnosti. Jsme manipulováni do nových válek, varuje Ctirad Musil
30.04.2025
Sdílet
© Ctirad Musil
Šéf strany Moravané Ctirad Musil promluvil o letošním výročí osvobození Brna. V rozhovoru pro neČT24 uvedl příčiny, které podle něho přispěly k nové vlně fašizace společnosti. „Směšují či zaměňují pojmy fašismus a boj proti němu. Vzniká tak situace s velmi nedobrou vyhlídkou do budoucnosti,“ řekl.
Nejnovější články