Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na tiskové konferenci sdělil, že tuzemské zásobníky jsou v současné době naplněny z 88 %. Je tato zpráva garancí klidné topné sezóny pro ČR a proč?
Naplnění zásobníku na 88 % je dobrá zpráva. Nicméně si musíme uvědomit, že zásobníky slouží k vykrytí špiček v odběrovém diagramu především v zimním období, kdy je spotřeba plynu v poměru k létu asi 1:7. Pokud máme zajištěny základní dodávky plynu po celou topnou sezónu, což nevím, tak je to v pořádku. Pokud je zajištěny nemáme, tak naplněné zásobníky klidnou topnou sezónu negarantují.
Navíc, plyn v zásobnících si uskladnili v souladu s legislativou obchodníci, kteří ho pak mohou prodávat kamkoli v zemích EU, kde mají své zákazníky. Plyn uskladněný v zásobnících na našem území nemusí být určen pouze pro spotřebitele v ČR.
IEA v nové prognóze na jednu stranu pochválila Evropany za snížení závislosti na levném potrubním plynu z Ruské federace, na druhou stranu je ale upozornila, že je třeba znovu doufat v teplý podzim a zimu. Jak tuto zprávu hodnotíte?
Jak hodnotit zprávu, která spíš připomíná bajku. „Hloupý“ z ideologických důvodů nekupuje levný plyn a „chytrý“ z byznysových důvodů ten levný plyn nakoupí a za násobky ceny prodá „hloupému“.
Z kontextu této prognózy vyplývá, že je třeba doufat v teplý podzim a zimu. Což hodnotím jako upozornění pro spotřebitele, a to nejen z řad domácností, ale také podnikatelů, že pokud nebude teplý podzim a zima, bude plynu nedostatek. V tom případě nám naplněné zásobníky nebudou stačit ani k překlenutí, tím spíše nebudou garancí klidné topné sezóny. Navíc, při nedostatku plynu dochází k regulaci. Podle jednotlivých regulačních stupňů se začínají odpojovat spotřebitelé - v první řadě podnikatelé, nakonec nemocnice a občané. Hodnotím odvahu IEA, že upozornění vydala a umožnila, aby se všichni na možné problémy připravili.
Doufat v teplý podzim a zimu je jako výzva „pomodleme se“. A to je pro zajištění dodávek plynu opravdu málo. Prognóza potvrzuje moji obavu, že problematika zajištění bezpečných dodávek plynu není vyřešena a situaci nemáme pod kontrolou.
Od čeho se budou odvíjet ceny plynu ve druhém pololetí?
Ceny plynu se budou i nadále odvíjet od poptávky a nabídky. Pochopitelně počasí bude hrát svoji roli. V případě studeného podzimu a nadcházející zimy se bude muset především pro vytápění poptávka navýšit. Nedostatek plynu by v daném případě mohl vystřelit cenu této komodity do astronomické výše.
Pan ministr Síkela také uvedl, že veškerý plyn ze zahraničí letos proudil do Česka přes Německo. Řekl, že ČR nahradila plyn z Ruska plynem z Norska a LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii. Považujete tuto diverzifikaci za výhru?
Výhra je, že jsme plyn měli k dispozici a nedošlo k regulaci dodávek pro jednotlivé spotřebitele. Alespoň to spotřebitelé nepocítili. Na druhé straně je prohra v cenách. Z titulu vysokých cen plynu a nemožnost vývoj cen predikovat se mnoho podnikatelů dostalo do finančních nesnází a svoji činnost bylo nuceno ukončit. Díky vysokým fixním nákladům (vysokým cenám plynu) nemohli svými výrobky konkurovat.
Všem, kdo podnikají, je jasné, že tito podnikatelé již nemají šanci výrobu obnovit a znovu se dostat na trh. Díru bleskurychle zaplní zahraniční konkurence.
Dotace, kterými se mnohým (ne všem) poškozeným podnikatelům pomáhalo, aby situaci překlenuli, jsou cestou do pekel. Zdroje z veřejných financí mají být určeny k jiným účelům. Každá diverzifikace je výhoda, ale ne výhra!
Náhradou ropovodu Družba bude nová větev Transalpinského ropovodu z Terstu, jejíž budování zajistí státní podnik MERO. Co kromě „demokratické ropy“ tím získá Česká republika? Vidíte v projektu nějaké nástrahy?
Diverzifikace přináší výhodu. Zajistíme ropu pro rafinérie, které vlastní soukromé subjekty. Předpokládám, že se na této nové investici budou podílet. Pokud investuje stát, v tomto případě prostřednictvím firmy MERO, tak je to z peněz daňových poplatníků.
Nejen z důvodu diverzifikace zdrojů, ale především z ideologických důvodů nahradíme ropovod Družba, který stále dodává ropu a byl před léty realizován rovněž z veřejných financí, z peněz daňových poplatníků. Mnohdy se stává, že ideologie zaslepí ekonomické výhody a vede pak ke znehodnocení dřívějších investic. Nadarmo se neříká „z cizího krev neteče“, a státní investice bývají z ideologických důvodů nejednou zmařeny.
Daňovým poplatníkům nezbývá než doufat, že za několik let jiná ideologie nebude opět nahrazovat nově realizovanou větev Transalpinského ropovodu z Terstu další investicí hrazenou daňovými poplatníky.