Podle slov prezidenta Pavla jedním z hlavních bodů agendy summitu NATO ve Washingtonu mělo být vytvoření nové strategie vůči Rusku, protože „jeho současné chování vyžaduje systémovou změnu přístupu“. Jak jeho slova vnímáte? Lze předpokládat, že konfrontační postoj vůči státu nabyde oficiální podobu?
Jiří Paroubek: To, že vojenské aliance musí mít určitou doktrínu, je jasné. Aliance NATO vznikla ovšem jako aliance obranného charakteru. Alespoň tak jsem ji dlouhá léta, vlastně desetiletí, a to i za bývalého režimu, vnímal. V posledních letech se ale situace poněkud změnila. Aliance, tedy zejména američtí generálové a politici ve Washingtonu, má zájem na dalším rozšiřování NATO směrem na východ. V tuto chvíli se jedná o Gruzii a zejména o Ukrajinu. Co přijde potom? Bude zajímavé sledovat, co se na summitu bude odehrávat. Do jakých krásných slov představitelé NATO zabalí onu hořkou pilulku, že směřují ke konfrontaci s Ruskem a potažmo i s Čínou. Když mluvím o konfrontaci, mám na mysli válku nikoliv jen konvenčními zbraněmi. A takové katastrofě bychom všichni měli chtít zabránit.
Jaký vliv to bude mít na zahraniční politiku severoatlantické aliance a Evropy?
Ten, kdo bude plesat, tak to budou zbrojařské koncerny, především pak americké, ale také v jiných zemích. Obávám se, že se spirála zbrojních výdajů v zemích EU nezastaví jen na 2 % z HDP, jako je tomu dosud. I tato 2 % plní státy, jako například Česká republika, za cenu nesmírných obětí, které spočívají v seškrtávání výdajů na školství, zdravotnictví, sociální oblast, důchody, ale také třeba na výstavbu dopravní infrastruktury atd.
Premiér Orbán 2. července během cesty na Ukrajinu nabádal k příměří. Petr Pavel dříve hovořil o potřebě ukončení konfliktu. Nyní však mluví o nové strategii vůči Rusku. Co usuzujete z těchto poněkud protichůdných prohlášení?
Odpovídám na tyto otázky, jak jste poznali, až po své dovolené, a tedy i s určitým zpožděním. Mezi tím se premiér Orbán vydal nejen do Kyjeva, ale také do Moskvy a nakonec do Pekingu. „Velcí kluci“ z orgánů Evropské unie jeho cestu de facto odsoudili, s tím, že k ní nemá žádný mandát. Premiér Orbán je šéfem výkonné moci předsednické země EU. Ale spíše mě zaráží vyjádření českého premiéra Fialy, který v podstatě tuto mírovou misi odsoudil. V zásadě se prý o míru jednat nebude. Panu Fialovi bych doporučil, aby šel do první linie bojů s Rusy.
Pokud Rusko nelze vojensky porazit a nelze jej ani ekonomicky vyčerpat, nezbývá nic jiného nežli jednání o míru. A to co nejrychleji. Všechny další lidské a materiální oběti jsou zbytečné. A mají za ně nepřímou odpovědnost lidé, jako je premiér Fiala, kteří konflikt na Ukrajině prodlužují.