Preference vůči vládní koalici podle výsledků průzkumu agentury Kantar rekordně propadly. SPOLU by nyní nesložila vládní většinu. Průzkum byl prováděn v době mezi 17. dubnem a 5. květnem, tedy před zavedením nepopulárních opatření, kterými je zejména zvýšení daní.
Podle zveřejněných dat by koalice získala 43 % hlasů voličů, což nestačí pro složení sněmovní většiny. Hnutí ANO získalo 30,5 % preferencí. Analytici Kantaru vysvětlují propad vládních stran odporem společnosti vůči úspornému balíčku.
Profesor a sociolog Jan Keller se k výsledkům vyjádřil s tím, že bude nutné sledovat vývoj ukazatelů v čase a pozastavil se nad dosavadní politikou vlády účinností strategií zvolené vládou před rokem a půl.
„Z jednoho výzkumu nelze ještě usuzovat na určitý trend. Bude zajímavé sledovat další vývoj preferencí. Pro vládní koalici je velice nepříjemná jedna věc - z dosavadních voličů, kteří od ní podle tohoto průzkumu odpadli, přešla zhruba polovina do tábora voličů ANO. Když uvážíme, že dnešní strany jsou u moci hlavně kvůli tomu, že před rokem a půl zabrala jejich kampaň Antibabiš, je přechod tolika voličů právě k Babišovi znamením, že Antibabiš přestává u části veřejnosti fungovat. Protože za rok a půl nebyla vládní koalice schopna upoutat něčím pozitivním, mohl by být tento vývoj preferencí pro ni osudný,“ podotkl sociolog.
Shodl se i s hlavním závěrem výzkumníků z Kantaru v příčině snížení popularity stran z vládnoucího kabinetu a uvedl nejvíce ohrožené skupiny, kterých se rozpočtová opatření dotknou.
„Jistě si nikdo nemyslí, že své voliče získají vládní strany zpět díky úspornému balíčku, který popírá zbytek hesel, s nimiž do voleb šly. Takzvaná úsporná opatření postihují nejen seniory, kteří volili z velké části Babiše, ale také typické voliče koalice SPOLU, tedy mladší lidi z větších měst. Také jim se zvednou daně, také oni doplatí na nezvládnutou inflaci a také pro ně se zamlží perspektivy do budoucna.“
Navíc průzkum Kantaru pro ČT zjistil, že se počet Čechů podporujících posílání pomoci Ukrajině snížil z 61 % v minulém roce na letošních 51 %. Vláda Petra Fialy však brát v potaz tuto změnu společenského názoru nejspíše nebude, předpokládá sociolog.
„Vláda Petra Fialy je svou povahou autistická, takže nebude brát do úvahy žádné změny preferencí voličů. Možná někteří počítají s tím, že prosazením korespondenčního hlasování se výsledky voleb natolik zneprůhlední, že reálné preference pak už nebudou hrát roli. Tohle je téma, které se stane pro další vývoj u nás už brzy klíčové,“ poznamenal Jan Keller.