Markéta Šichtařová: Bylo by bláhové si myslet, že konflikt se bude týkat pouze Íránu. Půjde o víc

© Facebook / Markéta Šichtařová
Ekonomka a poslankyně za SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) zpřehlednila následky izraelsko-amerického útoku proti Íránu na světových burzách a trzích s energiemi. V komentáři vysvětlila, jakou roli hraje v tomto konfliktu čas a proč cena ropy by neměla růst nad 100dolarovou hranici za barel.

Markéta Šichtařová: Ekonomické následky jsou tyto: Akciové indexy zažívají výprodeje. Třeba německý akciový index DAX padá o 2,3 % a index PX pražské burzy ztrácí 0,6 %. Slovenský index SAX roste o 0,7 %, ale to jen a pouze díky akciím Biotiky. V Evropě prudce oslabují společnosti spojené s cestovním ruchem. Přitom negativní dopad této události na akciové trhy částečně zmírnilo to, že operace začala o víkendu, kdy jsou trhy zavřené. Americký prezident Trump se tak drží svého zvyku, že důležitá geopolitická rozhodnutí nebo celní výhrůžky směřuje na dny, kdy se na trzích neobchoduje.

Bylo by bláhové si myslet, že konflikt se bude týkat pouze Íránu a případně okolních zemí, které tamní režim v odvetě ostřeluje. Půjde o víc. Íránské revoluční gardy varují lodě před průjezdem Hormuzským průlivem, jedním z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Průlivem proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a ropných produktů. Přitom přibližně tři čtvrtiny z této přepravy směřují do asijských ekonomik, jako jsou Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Navíc také zhruba pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (hlavně z Kataru) prochází stejnou cestou. A lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán o víkendu zastavila. Žádný kapitán nechce daným místem proplouvat za situace, kdy mu nad hlavu létají rakety. Klíčová otázka zní, jak dlouho bude platit současný stav. Pravděpodobně operace bude rozsáhlejší než dvanáctidenní válka z loňského léta, kdy Izrael a USA útočily na íránská jaderná zařízení. Delší konflikt by pak znamenal výraznější paralýzu Hormuzského průlivu. To by byl velký problém pro mezinárodní obchod – nejen pro toky energetických komodit, ale také pro zboží. Vyšší náklady na dopravu by znamenaly nárůst cen zboží, a tedy tlak na růst inflace.

Cena ropy Brent kvůli poslednímu vývoji vystřelila z pátečních 73 dolarů za barel na 82 dolarů za barel z pondělního rána. Ropa v tu chvíli byla nejdražší od června loňského roku. Postupně ale cena ropy klesla zpět pod 80dolarovou úroveň. Pokud potrvá paralýza Hormuzského průlivu, v cenách ropy zůstane přirážka. Na druhé straně ropný trh se v posledních měsících potýkal s převisem nabídky nad poptávkou. Navíc jsou produkční kapacity geograficky rozprostřenější než dřív, a to hlavně díky rozvoji americké ropné produkce. Výsledkem kombinace rostoucí nabídky ze strany seskupení OPEC+ z poslední doby a stabilně vysoké produkce v USA je v letošním roce trh, který je proti minulým letům odolnější vůči geopolitickým šokům. Právě proto by cena ropy neměla růst až nad 100dolarovou hranici za barel.

Děkujeme za komentář!