„Po desetiletích samostatného řešení otázek bezpečnosti Finové zjistili, že život ve velké alianci je složitý, nákladný a hluboce politizovaný,“ uvádí se v článku.
Jak podotýká list, rychlé zapojení do NATO „bylo snad tou nejsnadnější součástí“ složitého procesu integrace „se všemi finančními, právními a strategickými překážkami“.
„Zapojení do NATO je nákladné, podpora Ukrajiny je nákladná, a konec tomu v nejbližší době není vidět,“ řekl v rozhovoru pro NYT ředitel pro obrannou politiku Ministerstva obrany Finska Janne Kuusela.
Členství v NATO se považovalo po dlouhou dobu za „lacinou přednost“ s ohledem na americký jaderný deštník a na zásadu kolektivní obrany, aliance však předkládá svým členům četné požadavky, poukazuje NYT. A přitom integrace si vyžádá od finské vlády a vojenských úředníků přijetí celé řady „složitých a nákladných rozhodnutí“.
Jak uznal velitel obranných sil Finska generál Timo Kivinen, paragraf o kolektivní obraně si vyžádá od Helsinek „více“ v otázkách vojenského plánování.
„Musíme být schopni přispět svým přínosem ke kolektivní obraně NATO za hranicemi Finska, a to je něco nového,“ řekl.
Jak podotkl mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov, rozšiřování NATO nutí Moskvu k tomu, aby podnikala protiopatření na zajištění bezpečnosti jak v taktickém, tak i ve strategickém plánu. Podle jeho slov Rusko pozorně sleduje vývoj událostí ve Finsku po zapojení do vojenského bloku a vycházeje z toho podnikne nezbytná opatření.