Případ Okamury ukázal, jak špatně jsou v zákoně formulovány trestné činy. Vondráček to chce napravit

Pane předsedo, jak vnímáte znovuotevření kauzy Čapí hnízdo tři měsíce před volbami?

Nejsem žádný velký fanoušek Andreje Babiše, nikdy jsem neřešil jeho osobní záležitosti a vždy jsem ho kritizoval výhradně za konkrétní politické kroky, jako dosazení Věry Jourové do Bruselu, schválení Green Dealu či chování jeho vlády v rámci covidové totality. Znovuotevření kauzy Čapí hnízdo z roku 2010, těsně před volbami (předpokládanými na podzim 2025), ovšem vyvolává vážné pochybnosti o politické neutralitě justice. Kauza se vleče od roku 2015, prošla několika soudními koly, včetně zproštění Andreje Babiše v roce 2023, a její opětovné otevření na podzim 2024 (dle prezidentova výroku) působí jako strategický tah. Načasování, tři měsíce před volbami, mi přijde jako výsměch a velmi nápadně koresponduje s volebním cyklem, aby ovlivnilo preference voličů – podle průzkumů z roku 2024 má ANO stabilní podporu kolem 30–32 %, což z něj činí favorita voleb.

Z pohledu Svobodných je klíčové, aby justice fungovala nezávisle a rychle. Data ukazují, že důvěra veřejnosti v českou justici je dlouhodobě nízká (kolem 50 % v roce 2023). Pokud je obnovení kauzy vnímáno jako politicky motivované, může tato důvěra dále klesnout. My bychom trvali na transparentním vyšetřování a rychlém soudním řízení, aby se vyloučily spekulace o zneužití justice proti opozici. Pokud se prokáže politická manipulace, je to útok na demokratické principy.

Prezident Pavel v případě výhry hnutí ANO ve volbách podmínil jmenování Babiše šéfem kabinetu rozhodnutím soudu v kauze Čapí hnízdo. „To asi budu muset počkat, jak dopadne ten soud, protože zatím se to vrací. Soud, který to dostane, bude mít, pokud jsem dobře rozuměl právníkům, nějakých šest až osm týdnů, což vychází před volby,” prohlásil prezident Pavel. Co si myslíte o podmínce prezidenta Pavla ohledně jmenování Babiše premiérem z pohledu práva? Může to vést k ústavní krizi?

Prezident Petr Pavel svým výrokem překračuje ústavní rámec svých pravomocí a vyjadřuje neúctu k demokratické vůli voličů. Právě ti by měli rozhodovat o tom, kdo se stane premiérem, neboť dle článku 2 naší Ústavy veškerá moc v této zemi pramení od lidu.
Podle čl. 62 Ústavy ČR prezident jmenuje předsedu vlády na základě výsledků voleb a důvěry Poslanecké sněmovny. V roce 2017 prezident Zeman jmenoval Babiše premiérem, přestože kauza Čapí hnízdo již tehdy probíhala, což ukazuje na precedens. Podmiňování jmenování nerozhodnutou kauzou, kde není pravomocný rozsudek, je právně sporné a může být interpretováno jako porušení prezidentských pravomocí.

To může vyvolat podobné důsledky, na které jsem upozorňoval, když prezident prohlásil, že by nejmenoval ministry, kteří jsou příznivci odchodu z EU. Pokud by k tomu skutečně došlo, musí budoucí premiér vysvětlit panu prezidentovi, že podle Ústavy na takový postup nemá právo! Premiér si nesmí nechat líbit vstupování pana prezidenta do jeho kompetencí, a pokud by prezident přesto na svém postupu trval, pak bude bohužel potřeba podat na pana prezidenta ústavní žalobu za hrubé porušení Ústavy. Podobný postup by měl následovat i v případě, že by nerespektoval výsledek voleb již ve fázi jmenování premiéra.

Ústavní krize by mohla nastat, pokud by prezident odmítl jmenovat Babiše navzdory jasné podpoře většiny Sněmovny (např. 101 poslanců z 200). Historicky se podobná situace odehrála v roce 1998, kdy prezident Havel váhal se jmenováním Zemana, což vyvolalo napětí, ale nakonec ustoupil. Podle průzkumů STEM z roku 2024 má prezident Pavel vysokou důvěru (kolem 60 %), ale takový krok by mohl jeho reputaci poškodit a vyvolat politickou nestabilitu. My, Svobodní, bychom trvali na dodržení Ústavy a vyzvali prezidenta, aby respektoval vůli voličů, tak jako každý občan této země, a nestavěl nad Ústavu a výsledek voleb své osobní preference.

Může Pavlem vyslovená podmínka také znamenat porušení výsledků parlamentních voleb a práv voličů?

Pavlova podmínka jednoznačně ohrožuje práva voličů. Parlamentní volby v ČR jsou klíčovým mechanismem demokracie. Pokud by prezident odmítl jmenovat lídra strany, která vyhraje volby (např. ANO s předpokládanými 70 mandáty podle průzkumů), ignoroval by vůli milionů voličů. V roce 2021 volilo ANO přes 1,45 milionu lidí (27,1 % hlasů), a minimálně podobný výsledek lze očekávat i v roce 2025. Odmítnutí jmenovat Babiše by fakticky zneplatnilo hlasy těchto voličů.

Takový krok by mohl vést k ještě většímu poklesu důvěry v instituce – podle dat CVVM z roku 2023 už teď důvěřuje Sněmovně jen 25 % občanů. Svobodní by v takovém případě požadovali okamžité kroky k obnovení demokratického procesu, včetně možného podání k Ústavnímu soudu.

Krátce před volbami vznikly další kauzy proti lídrům opozice (europoslanec Filip Turek z Motoristů čelí obvinění z násilí. Svou vinu popírá. Šéf SPD Tomio Okamura čelí trestnímu stíhání za předvolební plakát varující před následky nelegální migrace). Je podle Vás pronásledování několika předních politiků z opozice shodou okolností, nebo způsobem zacházení s konkurenty vládních stran?

Série kauz proti opozičním lídrům – Andrej Babiš (Čapí hnízdo), Filip Turek (obvinění z násilí), trestní oznámení na Zuzanu Majerovou či trestní oznámení Jiřího Pospíšila (SPOLU) na Tomia Okamuru (kvůli billboardům o migračním paktu) – krátce před volbami vyvolává otázky o systémovém zneužívání justice k politickému boji a mediálnímu lynči.

Podle statistik Ministerstva spravedlnosti z roku 2023 trvá průměrné trestní řízení v ČR 1–2 roky, ale tyto kauzy se objevují neobvykle rychle a v klíčovém předvolebním období. Například případ Okamury s billboardy je ukázkovým případem toho, jak žalostně špatně jsou formulovány trestné činy v našem trestním zákoníku.

Je to hozená rukavice pro naši právní sekci uvnitř aliance SPD, Svobodní, PRO a Trikolora. Abychom po volbách včas odstranili verbální a obecně formulované trestné činy z našeho právního řádu, aby u nás už nikdo nebyl za verbální projevy bez oběti kriminalizován. Tomio Okamura má být exemplárním případem. Pokud by byl skutečně jako poslanec odsouzen, mělo by to mít takový efekt, aby se o to více běžní občané báli mluvit a vyjadřovat své názory nahlas.

Děkujeme za rozhovor!