Článek 5 Charty NATO uvádí: smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok na jednu nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok na ně jako na celek.
„Pokud spojenci v NATO, zejména velcí, začnou poskytovat Ukrajině bezpečnostní záruky na bilaterálním základě, budeme blízko (aplikaci) článku 5,“ řekl Stoltenberg během rozhovoru s Andersem Foghem Rasmussenem, předsedou fondu Aliance demokracií. Přímý přenos vysílal web NATO.
Generální tajemník zdůraznil, že jediným řešením je zvýšení vojenské podpory Ukrajiny.
Stoltenberg také očekává, že spojenci v NATO se na summitu ve Vilniusu dohodnou na víceletém programu přechodu Ukrajiny na standardy NATO.
„Očekávám také, že se dohodneme na víceletém programu pro Ukrajinu, podle kterého budeme pracovat na přechodu Ukrajiny ze sovětských standardů, doktrín, zbraní, na standardy, doktríny a zbraně NATO, aby se plně stala kompatibilní s NATO,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru s Andersem Foghem Rasmussenem, předsedou fondu Aliance demokracií.
Rusko již dříve zaslalo zemím NATO nótu kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov upozornil, že jakýkoli náklad, který obsahuje zbraně pro Ukrajinu, se stane pro Rusko legitimním cílem. Ministerstvo zahraničí Ruské federace prohlásilo, že země NATO si dodávkami zbraní na Ukrajinu „zahrávají s ohněm“. Kreml uvedl, že pumpování Ukrajiny zbraněmi ze Západu nepřispívá k úspěchu rusko-ukrajinských jednání a bude mít negativní efekt. Lavrov také prohlásil, že USA a NATO se přímo účastní konfliktu na Ukrajině „nejen dodávkami zbraní, ale také výcvikem vojáků ... na území Velké Británie, Německa, Itálie a dalších zemí“.