Ukrajina přeruší tranzit energií do střední Evropy. ČR by měla jako odvetu zastavit export elektřiny

Premiér Fiala za velký úkol pokládá pomoc Ukrajině s energiemi přes letošní zimu. Má Česká republika nyní nadbytek energetických kapacit, kterými se může podělit? Pocítí podle Vás tuto „pomoc” i čeští spotřebitele?

Vladimír Štěpán: Ukrajina přeruší tranzit plynu a ropy přes Ukrajinu do střední Evropy. Tím nás vážně poškodí ekonomicky. Maďarsko a SR jako odvetu zastaví export el. na Ukrajinu. ČR by měla udělat to samé. Proč? Protože západní Evropa kupuje ruský plyn ve velkém, třeba Španělsko zvýšilo import z Ruska meziročně o 100%. Ukrajina přijde o tranzitní poplatky a my, kteří budeme poškození, to máme zaplatit? Není důvod.

Podle ministra Hladíka v zimě kvůli záplavám na Jesenicku bez plynu zůstanou tisíce domácností i firem. V postižených oblastech stát pomůže zajistit náhradní řešení. Neměli by se v první řadě řešit postižené české domácnosti a až následně pomoc do zahraničí?

Je to tak. Pomoc státu Jesenicku je symbolická ve srovnání s pomocí ČR Ukrajině. My jako Hnutí Jasan jsme tam už dávno před pomocí státu poslali více dodávek s jídlem, čisticími prostředky i vysušujícím zařízením.

Čím vysvětlujete snížení cen zemního plynu pro zákazníky bez fiksace společnostmi E.ON, innogy a Pražská plynárenská? Jedná se o souboj o nové klienty?

Souboj o klienty přitvrzuje. Odběr plynu v ČR dramaticky klesá, částečně i el. Díky likvidaci průmyslu státem a tomu, že lidé musí stále více šetřit na energiích, protože je stát zatěžuje stále více novými platbami a daněmi. Nutno upozornit, že se sice sníží cena za spotřebovaný plyn a el., ale ostatní položky faktury se dramaticky zvýší díky nesmyslné energetické politice vlády ČR, takže celková platba za energie se zvýší. Platí pravidlo, čím více solárních elektráren, tím vyšší cena plynu i el., protože ta fixní část ceny má stále větší podíl na celkové ceně. Proto politici chtějí co nejvíce solárních elektráren.

Příští rok skončí smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na Slovensko, Maďarsko a do Rakouska. Podle analytika Christopha Halsera bude pro Evropu jednodušší, když ztráty ruského plynu bude kompenzovat dovozem LNG z USA a dalších států. Má ale trh LNG dostupné kapacity pro státy centrální Evropy a jakou cenu budou muset pak uhradit koneční spotřebitele?

Dovoz LNG si nemůžeme dovolit, pokud chceme snížit emise škodlivých látek, emise z lodní dopravy na vzdálenost více než 8000 km je obrovské. Ruský potrubní plyn má s norským nejvyšší kvalitu na světě díky západním technologiím na ložiscích, LNG je ekologicky výrazně horší, má vyšší obsah nečistot a nižší obsah metanu. Cena LNG je ale vyšší než cena ruského potrubního plynu, až několikanásobně. Proto bude tento plyn ČR odebírat. Naši politici mají zájem na co nejvyšších cenách plynu, cena plynu v Maďarsku je pak 3x nižší než v ČR. Kapacita LNG není až takový problém, protože část kapacity potrubního ruského plynu přes Turecko se bude navyšovat, existují i potrubní systémy z Norska, Alžíru.

Kyjev předložil Baku a Bratislavě podmínky pro pokračování tranzitu plynu na Slovensko prostřednictvím svého tranzitního plynového systému. Slováci a Ázerbájdžánci se musí s Ruskem dohodnout na nepřípustnosti ostřelování ukrajinské přepravní soustavy plynu. Co si o takovém ultimátu myslíte? A proč Kyjev najednou změnil názor? Ukrajinské úřady již dříve opakovaně vyloučily prodloužení dohody s Gazpromem.

Bude to jako vždy u takových dohod, vlk se nažere a koza zůstane celá. SR a další státy pohrozily Ukrajině odvetnými opatřeními. Ukrajinská plynárenská soustava není až tak ostřelovaná, Rusko nadále dodává plyn Ukrajině, stejně jako další suroviny. Až dodávky zastaví, tak bude po válce, bez ohledu na západní pomoc. Je ale otázkou jestli to Rusko udělá.