„U částice Oh-My-God a nové částice jsme sledovali jejich trajektorie ke zdroji. Nenalezli jsme však nic natolik vysokoenergetického, co by záření mohlo vytvořit,“ upozorňuje John Matthews zástupce Telescope Array na Utažské univerzitě a dodává: „Je to záhada. Nevíme, k čertu, co se to tady děje.“
Během experimentu s názvem Eye of ghe Fly v roce 1991 vědci z Utahu pomocí teleskopického pole o rozloze 700 kilometrů čtverečných objevily nejsilnější kosmické záření v historii. Částice, ze které pocházela, dostala název Oh-My-God (O můj bože). Podle astrofyziků nic v galaxii nemohlo vyvolat takový tok. Energie částice se ukázala být větší, než bylo teoreticky možné pro kosmické záření.
Ale v květnu 2021 tým Telescope Array zaznamenal druhý nejsilnější paprsek kosmického záření. A letos v listopadu vědci publikovali článek, v němž se uvádí, že částice zvané Amaterasu na počest japonské bohyně slunce se mohou řídit zákony elementárních částic, které věda nezná.
„Mohou to být defekty ve struktuře časoprostoru, srážející se kosmické struny. Jen chrlím bláznivé nápady, se kterými lidé přicházejí, protože prostě neexistuje žádné obecně přijímané vysvětlení,“ řekl profesor John Belz z Utažské univerzity.