Podle slov Jany Bobošíkové v nadcházejících parlamentních volbách kandidujete za hnutí Stačilo!. Čím je pro Vás tato spolupráce zajímavá? Na co se plánujete zaměřit v případě zvolení do Poslanecké sněmovny?
Především je pro mě zajímavý program Stačilo!. Není v něm jediná věc, která by nekorespondovala s mými osobními názory a pod kterou bych se nepodepsala. Přes celý sociální program, podporu národního hospodářství, prosazování bezpečnosti mírovou cestou, odmítání přítomnosti cizích vojsk na našem území atd., až po ochranu osobních svobod, s tím vším se zcela ztotožňuji.
Co se týče mého konkrétního zaměření, jsem přesvědčená, že bych měla hodně co říci ke školství. Ale především bych se chtěla zasadit o to, aby už si nikdo další nemusel projít tím, čím já. Aby kvůli zpolitizovanému obvinění, které mělo za cíl udržet občany jednak ve strachu před důsledky svobodného projevu, jednak udržet je v nevědomosti a lžích, aby lépe pod dojmem loajality k Ukrajině snášeli své okrádání ze strany státu, nikdo nemusel několik let procházet bezdůvodně celou soudní mašinérií a čelit špíně vyprodukované vládní koalicí.
V mainstreamu jsem se dočetla: Přestože je učitelka trestně stíhaná, kandiduje do Poslanecké sněmovny. A já jim vzkazuji. Kandiduji ne přestože, ale protože jsem trestně stíhaná. Protože jste si ke mně dovolili něco, co nemá v demokratickém státě obdoby, a protože se budu zasazovat o to, aby se nic podobného už neopakovalo.
Váš případ byl Nejvyšším soudem znovu vrácen k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Jak tento krok vnímáte obzvlášť v době aktivních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za pomoci Spojených států? Změnil tento ukázkový proces Vaše názory na konflikt na Ukrajině?
Proces mé názory nezměnil, ani nijak změnit nemohl. Ke svým tvrzením jsem předložila jednoznačné důkazy a argumentaci, soudy se jimi ovšem odmítají zabývat. Důkazy jednoduše nepřipustí. A ani nemohou. Pokud by soud veřejně četl můj důkazní materiál a následně vše v rozsudku popřel, asi by ho to v očích veřejnosti naprosto degradovalo. Minimálně by soudci vypadali dost nesvéprávně.
Samozřejmě se změnou politické situace, zejména ve spojitosti s nástupem prezidenta Trumpa do úřadu a s postupným rozkrýváním zakázaného, byly mé názory verifikovány. Nikdy jsem neřekla nic jiného, než co dnes naprosto veřejně zaznívá z úst pana Trumpa. Třeba ho Fialova vláda také postaví před soud za zločiny proti míru a za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Vždyť naše rétorika je táž.
Tento týden vláda rozhodne o navýšení výdajů na obranu na tři procenta během následujících osmi let. Co si o tomto setrvačném záměru českých a evropských úředníků myslíte? Strana ANO avizovala, že v případě své výhry ve volbách tento záměr zruší. Splní podle Vás tento slib?
Za stranu ANO mluvit nemohu, ale Stačilo! se zcela jistě od tohoto záměru distancuje. Nechceme bezduché a nezdůvodnitelné vyhazování peněz, jen aby se splnily jakési pofiderní kvóty. Je třeba vycházet z nějakých plánů, rozvah, výpočtů a analýz, z toho potom vyplynou nějaké finanční strategie. Tato vláda to bohužel uchopila ze zcela opačného konce. Neví vůbec, na co a jakým způsobem peníze využít, ale už ví, že jich bude potřebovat hódně a hóóódně, a to samozřejmě na úkor životního standardu občanů.
Je známo už několik případů českých žoldáků obviněných z podpory terorismu a služby v cizí armádě (zejména Lukáš Paškuliak). Jak vnímáte, že se Češi samostatně rozhodují o vojenských aktivitách, aniž by žádali prezidentovo povolení?
Případ pana Paškuliaka znám jen velmi zběžně, tedy ze sdělovacích prostředků. Vím také, že pan Pavel povolil několika desítkám Čechů, aby se mohly zapojit do bojů na Ukrajině. Nevyrozuměla jsem, proč si pan Paškuliak o toto povolení rovněž nezažádal, jistě by mu pan prezident vyhověl. Za mě osobně je to ale celé úplně špatně. Tímto je celý náš stát aktivně zatahován do ozbrojeného konfliktu a jsem přesvědčená, že proti vůli většiny občanů. Stejnou anarchii ovšem spatřuji i v přepravě dronů zakoupených skupinou D Nemesis údajně ze sbírky běžných občanů na Ukrajinu. Převáželi je příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ovšem bez povolení Parlamentu. Čili zcela diletantsky a ilegálně. To se samozřejmě nedá vnímat jinak než jako naprostá nekompetentnost vládních stran, selhání kontrolních mechanismů a ohrožení českých občanů.
Ve Francii soud zablokoval možnost účasti v prezidentských volbách Macronovy hlavní rivalky Marine Le Penové. V Rumunsku má vítěz „zrušeného“ prvního kola Calin Georgescu zákaz účasti ve volbách. V Moldavsku v domácím vězení zůstává guvernérka moldavské autonomní oblasti Evghenia Guțulová. Může se podobný scénář odehrát i v České republice, pokud vyhraje nikoli liberální kandidát?
Obávám se, že ano. Zvláště pak, když jsme slyšeli vyjádření ústavního soudce Baxy, že konečné slovo v otázce výsledků voleb by měl mít senát či ústavní soud, nebo vyjádření pana Pavla, že budoucí vládu bude sestavovat nikoliv předseda vítězné strany, nýbrž ten, kdo se bude nejvíce líbit panu prezidentovi. Ve Francii odstranili potencionální vítězku prezidentských voleb, v Rumunsku totéž. To je přesná vizitka liberální demokracie – demokratické je to jen tehdy, když je to po našem.
Opět se před volbami trapně obnovuje proces Čapí hnízdo s panem Babišem. Kdo ví, jakého se dočkáme výsledku podle liberálního vzoru? Je to předseda nejsilnější strany, třeba mu v rámci rozsudku zakážou kandidovat, vždyť mustr už existuje. U téhle vládní bandy, ačkoliv má voličské zastání v pár jednotkách procent, bych se nedivila vůbec ničemu, nezastaví se před ničím.
Pak ovšem bude na nás zasadit se o svá práva a vynutit si je všemi dostupnými prostředky.
Děkujeme za rozhovor.