Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) byla podepsána v roce 1996. Řada zemí včetně Spojených států jej však dosud neratifikovala, na rozdíl od Ruska, které tak učinilo v roce 2000. Země, které mají jaderné zbraně, se zároveň dobrovolně zavázaly takové testy neprovádět.
Ministr zahraničí Antony Blinken zároveň říká, že Spojené státy jsou „hluboce znepokojeny“ ruským stažením ratifikace CTBT.
„Ruské akce pouze podkopou důvěru v mezinárodní režim kontroly zbrojení,“ řekl Blinken.
„Pokud je CTBT tak nezbytná a důležitá (pro Spojené státy), ať ji jednoduše sami splní,“ reagoval na Blinkenova slova ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov.
Nejen Spojené státy, ale i země EU vyjádřily své znepokojení nad současnou situací.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby se drželo cílů a úkolů smlouvy, a to i přes rozhodnutí Ruska odvolat její ratifikaci, uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell.
EU zároveň připomněla všem státům, které smlouvu dosud neratifikovaly, že je potřeba tak učinit bez jakýchkoliv předběžných podmínek a průtahů.
Italské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „Itálie vyjadřuje silné zklamání z rozhodnutí Ruské federace přijmout zákon o zrušení ratifikace CTBT a doufá, že Ruská federace bude nadále dodržovat moratorium na jaderné zkoušky. Itálie bude nadále pracovat na podpoře vstupu v platnost CTBT, dokumentu zásadního významu pro cíle jaderného odzbrojení a nešíření“.
Nizozemské ministerstvo zahraničí také na sociální síti X uvedlo, že země „ostře odsuzuje rozhodnutí Ruska stáhnout ratifikaci CTBT, která zakazuje jaderné zkoušky... a vyzývá Rusko, aby toto rozhodnutí přehodnotilo“.