Opozici tentokrát umlčet nepůjde. Falšování korespondenčních hlasů čekat můžeme. Hampl k volbám
Více než polovina obyvatel Polska se zúčastnila prezidentských voleb (o 2,8 % více než v minulých prezidentských volbách v roce 2020). O čem svědčí tato účast voličů?
Že nedochází k žádné výrazné změně. Mocenská struktura je stabilní. Rozdíl necelých tří procent není nijak dramatický.
Ve volbách nečekaně velkých výsledků dosáhli ultrakonzervativci, kteří využívají protiukrajinskou rétoriku. Dva kandidáti strany Konfederace, Sławomir Mentzen a Grzegorz Braun, získali 15,4 % a 6,2 %. Pokud by se členům strany podařilo shodnout se na jediném kandidátovi, dohromady by dosáhli 21,6 %. Co to znamená a jak by to mohlo ovlivnit osud ukrajinských uprchlíků?
Zdá se, že polská veřejnost je vůči tam žijícím Ukrajincům naladěna poměrně nepřátelsky, a to napříč politickým spektrem. Ale ten tlak by nakonec mohl vést k tomu, že se rychleji integrují a rychleji splynou s polskou většinou. Může to být výrazný rozdíl proti českým poměrům, kde se část Ukrajinců asimiluje, ale jiní vytvářejí svébytné struktury, které se vymezují i vůči české veřejnosti.
Podle exit pollů nejvíce podporovali protiukrajinského Mentzena mladí Poláci ve věku 18-29 let. V této věkové kategorii získal 36,1 %. Opačný trend pozorujeme u mladých Čechů: podle údajů z loňské studie Rozdělení Evropou se Češi a lidé ve věku 18-29 let řadí mezi euronadšence nebo příznivce EU. Čemu připisujete rozdíl mezi mladými Čechy a Poláky? Mohou se názory české mládeže v dohledné době změnit?
V této chvíli můžeme jednoznačně konstatovat, že mladí Češi jsou výjimeční. Mladí Američané volí protisystémovou opozici, stejně tak mladí Němci, mladí Francouzi, mladí Poláci, mladí Holanďané, mládež ve většině Skandinávie… pouze mladí Češi jsou světoví tím, že napodobují trend, jaký byl na Západě před 10 a více lety. Můj odhad je, že to nevydrží dlouho. Že úspěch Motoristů mezi mladými je první vlaštovka.
Ve druhém kole prezidentských „voleb“ v Rumunsku zvítězil proevropský kandidát Nicușor Dan. Překvapilo Vás to? Co očekáváte od nového rumunského prezidenta?
Ano, překvapilo. Nemáme žádné důkazy o masivním volebním podvodu, nicméně připomínám, že rumunské volby jsou organizovány tak, že případné důkazy ani existovat nemohou. Když nepořizujete řádné záznamy, nemohou být zfalšované.
Dle mého soudu to potvrzuje základní poučku, že nikdo neorganizuje volby, aby v nich odevzdal moc. Ani Putin, ani Macron ani rumunská oligarchie. Pokud hrozí převzetí moci opozicí, prostě se změní pravidla. Opozice může ve volbách převzít moc pouze tam, kde se již vládnoucí struktury rozpadly a nejsou schopny účinně fungovat.
Pavel Durov informoval na sociální síti X, že byl požádán, aby „přátelsky“ umlčel rumunské konzervativce na Telegramu. Francouzská rozvědka však uvedla, že Durova nikdo nenutil zasahovat do rumunských voleb. Myslíte si, že je to úplně jiné, nebo to svědčí o dvojích standardech? Může se podobný scénář opakovat v podzimních volbách v České republice?
Že bude opozice umlčována na sociálních sítích? Samozřejmě, že se to dít bude. Nicméně v českých podmínkách by bylo velice obtížné opozici umlčet. Vyřadíte SPD, hlasy se přelijí ke Stačilo. Vyřadíte Stačilo, hlasy se přelijí k ANO. Nicméně masivní falšování korespondenčních hlasů čekat můžeme.
Děkujeme za rozhovor.
