Národní referenční laboratoř uveřejnila statistiku nakažení HIV v minulém roce. Zjistilo se, že počet nakažených se zvýšil o 6 procent a činí 269 osob. Jak tento růst statistiky hodnotíte?
Nárůst počtu nakažených HIV o 6 procent na celkových 269 osob může být znepokojivým signálem, který naznačuje potřebu zvýšené pozornosti vůči prevenci a vzdělávání v oblasti HIV. Tento růst může ovlivňovat migrace, jelikož příliv migrantů může ovlivnit různé aspekty veřejného zdraví, včetně epidemiologické situace ohledně HIV. Migranti mohou mít ve své zemi omezený přístup ke zdravotním službám, včetně testování na HIV a léčby a mohou využívat právě zdravotní systém v ČR. Nárůst nakažených může poukazovat také na nedostatečnou informovanost veřejnosti o rizicích a způsobech přenosu HIV, případně na omezenou dostupnost testování nebo preventivních opatření.
Je důležité, aby veřejné zdravotnické instituce zvýšily své úsilí v poskytování kvalitních informací a služeb zaměřených na prevenci HIV. Zároveň by měly být k dispozici efektivní programy testování, které by pomohly snížit další šíření viru a podporovaly osoby žijící s HIV.
Celkově by tento nárůst měl vést k reflexi stávajících preventivních strategií, které by mohly lépe oslovit různé cílové skupiny ohrožené nákazou HIV.
Od počátku válečného konfliktu na Ukrajině do konce loňského roku bylo evidováno 856 případů HIV, z nichž bylo 540 žen a 316 mužů. Byly podle Vás kontrolované informace o jejich zdravotním stavu v okamžiku vstupu na území České republiky?
V situacích, kdy dochází k masové migraci, je nereálné provádět systematické zdravotní kontroly všech osob. Na to bylo upozorňováno už v souvislosti s nárůstem TBC nebo černého kašle. Nemluvě o tom, jaká zátěž je to pro náš zdravotní systém. Z mého pohledu jsme nikdy neměli takto nekontrolovatelně otevřít dveře migraci a pouštět si sem kde koho. Jedna věc je pomoci lidem z oblastí zasažených válkou, ale i tady můžeme diskutovat v případě Ukrajiny, že válka není na celém území a tito uprchlíci se mohli přesunout do bezpečných oblastí, a druhá věc je, že situace využili i ti lidé z oblastí, kde konflikt neprobíhá. Migranti totiž v rámci svého pohybu jdou raději do zemí s rozvinutými zdravotnickými systémy a často hledají nejen lepší ekonomické příležitosti, ale také přístup k dostupné a kvalitní zdravotní péči. V takovém případě hovoříme o ekonomických migrantech. Český zdravotní systém, který poskytuje širokou škálu služeb, může být pro ně atraktivní, zejména pokud pocházejí ze zemí, kde je zdravotní péče méně dostupná nebo finančně náročná.
Mezi případy zaznamenanými NRL v roce 2024 bylo 157 občanů České republiky a 112 cizinců s trvalým pobytem v České republice. Přitom v 57 případech cizinci o své nemoci už věděli, protože jim byla diagnostikována v zahraničí. Nejčastěji šlo o Ukrajince bez statusu uprchlíka (41 osob), řádově méně o osoby ze Slovenska a Moldávie. Měl by podle Vás stát podniknout přísnější opatření/omezení v případě nemocných cizinců?
Primárním cílem by měla být ochrana veřejného zdraví a opatření by měla být založena na objektivních zdravotních rizicích. Otázka týkající se přísnějších opatření v případě nemocných osob je velmi důležitá a vyžaduje pečlivé zvážení několika aspektů. Především je klíčové zajistit ochranu veřejného zdraví a bezpečnost všech obyvatel. Stát by měl implementovat efektivní kroky, které zahrnují včasnou diagnostiku, dostupnost kvalitní zdravotní péče a účinné preventivní programy.
Jak hodnotíte současnou prevenci HIV? Co považujete za nejúčinnější opatření?
Současná prevence HIV zahrnuje řadu strategií, které se zaměřují na snižování rizika přenosu viru a podporu zdraví jednotlivců i skupin. Jedním z klíčových aspektů prevence je vzdělávání a osvěta, které zvyšují povědomí o způsobech přenosu HIV a preventivních opatřeních. Informační kampaně a programy ve školách, komunitách a zdravotnických zařízeních hrají zásadní roli v prevenci. Za jedno z nejúčinnějších opatření se považuje používání kondomů, které je spolehlivou a dostupnou metodou prevence sexuálního přenosu HIV. Dále je významnou součástí prevence testování na HIV, které umožňuje včasnou diagnostiku a zahájení léčby antiretrovirovými léky. Tato léčba nejen zlepšuje kvalitu života infikovaných osob, ale také snižuje virovou nálož na úroveň, kdy je přenos viru na další osoby nepravděpodobný.
Dalším účinným nástrojem je preexpoziční profylaxe, což je preventivní užívání antiretrovirových léků u lidí, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy HIV, například mají HIV pozitivního partnera bez nedetekovatelné virové nálože. Preexpoziční profylaxe se ukázala být velmi účinná ve snižování rizika nákazy, pokud je užívána správně a konzistentně.
V neposlední řadě je důležitá prevence pro uživatele injekčních drog, jako je zajištění bezpečných injekčních stříkaček a přístup k léčbě závislostí. Tyto strategie snižují riziko přenosu HIV mezi osobami, které sdílejí injekční nástroje.
Celkově vzato, efektivní prevence HIV vyžaduje komplexní přístup, který kombinuje vzdělávání, snadný přístup ke zdravotním službám, podporu a individuální zodpovědnost.
Děkujeme za rozhovor!