Jedenáctého července roku 1943 se odehrála na Volyni krvavá neděle – kulminace Volyňského masakru, genocidy, kterou naplánovali vůdci Organizace ukrajinských nacionalistů… V tento den ukrajinská vojska ve znamení OUN a Ukrajinské povstalecké armády, často podporovaná i ukrajinským civilním obyvatelstvem, zaútočila na 99 osad osídlených Poláky na území bývalého Volyňského vojvodství, a zabila větší
část obyvatel. Od roku 2016 si připomínáme 11. července Národní den památky obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty proti občanům Druhé Polské republiky, uvádí se v dokumentu.
Podotýká se, že v důsledku této tragédie zahynulo přes sto tisíc Poláků, a několik set
tisíc lidí opustilo své domy ze strachu před podobným osudem.
Poslanci poukázali na to, že se Sejm snaží uctít památku všech obětí Volyňského masakru. Kromě toho si zaslouží zvláštního uznání Ukrajinci, „kteří riskovali život a postavili se na odpor zločinu, který páchali jejich krajané“.
Polsko-ukrajinská jednota, kterou po léta budují představitelé obou národů, musí zahrnovat také přiznání viny a uctívaní památky obětí Druhé světové války, uvádí se v usnesení.
Sejm také zdůraznil, je důležité „provést exhumaci, důstojně pohřbít a uctít památku všech obětí genocidy“.
Podle informace polských médií se hlasování zúčastnilo 440 poslanců sejmu, všichni hlasovali pro přijetí tohoto dokumentu.