Rédová: Svrab dokáže potrápit celé rodiny. Stát by měl přijít s kroky, jak situaci zlepšit

© www.stacilo.cz
Zdravotní sestra a zastupitelka JMK Petra Rédová (Stačilo!) promluvila s neČT24 o příčinách růstu svrabu a nejvíce ohrožené skupině lidí. Kvůli růstu cestování i migraci by stát podle ní měl důsledně kontrolovat zdravotní stav příchozích tam, kde to dává z hlediska ochrany veřejného zdraví smysl.

V České republice bylo od začátku letošního roku hlášeno 7 105 případů, a dokonce čtyři úmrtí. Podle počtu je to největší nárůst za uplynulých 30 let. Nakolik je tato situace akutní?

Myslím si, že bychom to rozhodně neměli bagatelizovat. Pokud se dostáváme na nejvyšší počty za posledních třicet let, je to jasný signál, že se něco děje a že je potřeba zjistit proč. Svrab sice většina lidí nevnímá jako závažnou nemoc, ale je velmi nakažlivý a dokáže potrápit nejen jednotlivce, ale celé rodiny nebo kolektivy. Když se šíří v domovech pro seniory, nemocnicích nebo ubytovnách, je jeho zvládnutí mnohem složitější. Stát by proto neměl jen oznamovat čísla, ale především vysvětlit jejich příčiny a přijít s konkrétními kroky, jak situaci zlepšit.

Pro jakou skupinu obyvatel je tato nemoc obzvlášť nebezpečná?

Nejvíce ohroženi jsou senioři, lidé s oslabenou imunitou a chronicky nemocní. Zvýšené riziko je ale také všude tam, kde žije nebo přechodně pobývá větší množství lidí na jednom místě - v domovech pro seniory, nemocnicích, ubytovnách, azylových domech nebo dalších zařízeních s horšími hygienickými podmínkami. V takových kolektivech se svrab šíří velmi rychle a jeho zvládnutí je mnohem složitější. Právě proto je důležité zaměřit prevenci a včasné odhalování nákazy především na tato riziková místa.

Co považujete za hlavní příčinu zhoršení situace v tomto roce? Souvisí to s frekventovanějším cestováním do zahraničí nebo s příjezdem většího počtu cizinců do České republiky?

Jedna jediná příčina podle mě neexistuje. Svou roli hraje cestování, větší pohyb lidí i migrace. Je také pravda, že některé země mají vyšší výskyt různých infekčních onemocnění než Česká republika. Právě proto bych očekávala, že stát bude důsledně kontrolovat zdravotní stav příchozích tam, kde to dává z hlediska ochrany veřejného zdraví smysl, a bude mít dobře nastavený systém prevence a včasného odhalení infekcí. Nejde o ukazování prstem na kohokoliv, ale o odpovědný přístup k ochraně zdraví všech lidí, kteří v České republice žijí. Veřejnost by měla mít k dispozici jasná data a otevřené informace, aby se zbytečně nevytvářel prostor pro dohady.

Jaké máte doporučení pro prevenci tohoto onemocnění? Čeho by se lidé měli eventuálně vyvarovat, na co by si měli dávat zvýšený pozor?


Lidé by neměli podceňovat silné svědění, zvlášť pokud se objevuje hlavně večer nebo v noci a stejné potíže mají i další členové domácnosti. V takové chvíli je nejlepší co nejdříve navštívit lékaře a dodržet celou léčbu, včetně přeléčení všech blízkých kontaktů. Stejně důležitá je ale i prevence na úrovni státu. Pokud k nám přichází větší počet lidí ze zahraničí, mělo by být samozřejmostí mít funkční systém prevence, včasného záchytu infekčních onemocnění a ochrany veřejného zdraví. To není otázka politiky, ale zdravého rozumu a odpovědnosti vůči celé společnosti.

Jako zdravotní sestra jsem přesvědčená, že nejlepší léčbou je vždy prevence. Proto si myslím, že o infekčních onemocněních musíme mluvit otevřeně, věcně a bez zlehčování, ale také bez zbytečného vyvolávání strachu. Stát má povinnost chránit veřejné zdraví všech obyvatel České republiky, zajistit funkční prevenci, včasnou diagnostiku a poskytovat lidem pravdivé a transparentní informace. Jen pokud budeme problémy řešit včas a na základě faktů, můžeme ochránit ty nejzranitelnější a zabránit dalšímu šíření infekčních onemocnění.

Děkujeme za rozhovor!