Sociální sítě zrušily monopol. Tradiční média to nesou těžce. Dr. Vajíčko o svobodě slova v ČR

Pane doktore, působil jste 18 let ve zdravotnictví a stál jste u vzniku hnutí ANO v Českém Krumlově. Co Vás motivovalo stát se blogerem?

Ano, téměř dvě dekády jsem pracoval ve zdravotnictví, převážně v intenzivní péči, adiktologii a záchranné službě. To člověka naučí jednu zásadní věc: realita není černobílá a ideologie neumí zachraňovat životy.

Když jsem ze zdravotních důvodů musel tuto profesi opustit, začal jsem více veřejně mluvit o věcech, které jsem považoval – a stále považuji – za důležité. Ne proto, že bych chtěl být „bloger“, ale proto, že jsem nechtěl mlčet. Mlčení dnes totiž často znamená souhlas.

Kvůli Vašim názorům na konflikt na Ukrajině jste přišel o pozici na univerzitě. Učitelka Martina Bednářová přišla o práci ze stejného důvodu a byla dokonce souzena. Jak jste vnímal tento společenský a právní posun?

Jako velmi nebezpečný společenský posun.

Akademická půda má být místem střetu názorů, ne jejich kádrování. O univerzitu jsem nepřišel kvůli odborné neschopnosti, ale kvůli udání za své názory, které jsem však nikdy nepřenášel na akademickou půdu. To samo o sobě vypovídá hodně.

Případ paní učitelky Bednářové pak považuji za varovný signál – nejen pro učitele, ale pro celou společnost. Pokud se začneme bát vyslovit názor ze strachu před trestem, nejsme už svobodnou společností, ale společností poslušnou.
Deník N nedávno vydal o Vás článek, v němž Vás označil za „výraznou postavu na poli ruské propagandy v Česku“. Co si myslíte o takových nálepkách?

Je to nálepka. Laciná, pohodlná a intelektuálně líná.

Když někdo neumí nebo nechce vést věcnou polemiku, vytáhne nálepku. Já nekopu za žádnou cizí mocnost. Kopu za svobodu slova, kritické myšlení a právo klást nepříjemné otázky.

To, že to dnes někomu připadá „nebezpečné“, je samo o sobě smutnou vizitkou doby. Hloubkově se zajímám o historii a jsem si dobře vědom, že bez těch „zlých“ Rusů bychom tu dnes nebyli. Nezapomínejme na Českou otázku a projev R. T. E. HEYDRICHA v Černínu…

Jak byste charakterizoval současný stav českého mediálního pole? Dostávají alternativní a nesystémové hlasy příležitost být slyšeny?

Český mediální prostor je výrazně nevyvážený.

Alternativní a nesystémové hlasy sice existují, ale jsou systematicky zesměšňovány, marginalizovány nebo rovnou démonizovány.

Pluralita neznamená, že si všichni myslí totéž. Pluralita znamená, že i nepohodlný názor má právo zaznít – bez toho, aby byl jeho nositel profesně či společensky likvidován.

Mohou podle Vás populární alternativní blogeři na sociálních sítích konkurovat mainstreamovým médiím?

Ano. A už se to děje.

Ne penězi, ne zázemím, ale důvěrou publika. Lidé dnes velmi rychle poznají, kdy s nimi někdo mluví shora a kdy s nimi mluví jako s rovnocennými partnery.

Sociální sítě zrušily monopol. A to některá tradiční média nesou velmi těžce.

Babišova vláda chce zrušit koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média. Co si o tomto kroku myslíte?

Pokud veřejnoprávní média plní svou roli vyváženě a objektivně, nemají se čeho bát.

Pokud ne, pak je legitimní se ptát, proč je má společnost povinně financovat.

Veřejnoprávnost není nárok, ale závazek. A ten je potřeba pravidelně obhajovat, ne brát jako samozřejmost. Jsem pro zrušení koncesionářských poplatků.

Na Slovensku se vláda Roberta Fica pokusila přestavět mediální prostředí směrem k větší vyváženosti a pluralismu. Dá se podle Vás očekávat něco podobného i od nové Babišovy vlády?

Záleží na politické odvaze.

Vyváženost a pluralita nejsou útokem na demokracii, ale jejím základem. Pokud se česká politika odhodlá k otevřené debatě o roli médií, může to být zdravý krok.

Pokud ne, budou tuto debatu dál vést alternativní platformy – a to bez ohledu na to, zda se to někomu líbí nebo ne.

Děkujeme za rozhovor!