Pane předsedo, před rokem během energetické krize vláda vyzvala občany, aby šetřili. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo za rostoucího státního dluhu navýšit platy předním funkcionářům o 13 procent. Jak tento krok hodnotíte z pohledu státních financí a sociálního dopadu?
Libor Vondráček: Stručně tak, že kážou vodu a pijou víno.
Odmítáme zároveň vytvářet dluhy pro naše děti a vnoučata. Jsme rozhodně proti takovému navýšení platů stejně jako proti zvyšování daní. Cesta k vyrovnání rozpočtu vede přes úsporu na straně státních výdajů. Aby pro úsporu mohli mít lidé pochopení, musí začít politici sami u sebe. Považujeme naopak za aroganci moci, pokud politici na jedné straně vyzývají k šetrnosti a na druhé straně nezačnou sami u sebe. Ale vůbec se nedivím tomu, že právě lidovec Jurečka „káže vodu a pije víno“.
Přijde mi, že současná vláda už ani nepočítá s tím, že by mohla vládnout, a tak si říká „po nás potopa“, a mnozí se z toho snaží vytěžit pro sebe osobně maximum.
Jak jinak si logicky vyložit to, že to načasovali rok před volbami po prohraných krajských a senátních volbách, má to jediné logické vysvětlení… Možná už by radši ani znovu vládnout nechtěli, tak si to naschvál kazí.
Já jsem zastánce obecného valorizačního zákona z pera Svobodných, který by ukončil tyto pravidelné dohady o zvyšování platů politiků, učitelů, policistů či každoroční debaty o výši sociálních dávek. Ušetřili bychom mnoho času, hádek a tuny papíru. Náš člen Jiří Strachota navrhuje toto řešení promyšlené až do paragrafového znění.
Podstatou aktuálních emocí je totiž to, že se lidem nedá vysvětlit, že dokonce retroaktivní „změna systému výpočtu u důchodů byla nutnost“, zatímco „změna systému výpočtu platů politiků je levicový populismus“.
Tímto jedním zákonem se VŠEM ve stejném poměru ne/zvýší platy, důchody či dávky a vyhneme se tím nejen nedůstojným debatám o platech politiků, ale také přehlídce manipulativního rozhazování peněz, které je pravidelně součástí předvolební kampaně zejména vládnoucích stran.
Podle vedoucího kanceláře prezidenta republiky Milana Vašiny nově zavedený plat pro první dámu má „usnadnit její efektivní fungování první dámy způsobem, který by odpovídal potřebám a očekáváním s touto pozicí spojeným“. Jak toto odůvodnění vnímáte? V čem se práce současné chotě pana prezidenta zásadně liší od jejích předchůdkyň, které žádný plat nepobíraly?
Vnímám to podobně nevhodně jako předchozí návrh. Vzpomněl jsem si přitom na Martu Gottwaldovou, která se nechala na Hradě oslovovat „milostivá paní”. Považovala se za elitu, přestože se na Hrad dostala díky „revoluci proletariátu“ a její manžel Kléma mluvil o vytvoření beztřídní společnosti.
Když Eva Pavlová podávala před 37 lety přihlášku do KSČ s textem: „Uznávám učení marxismu-leninismu, ztotožňuji se s politikou strany, a proto jí chci být také nápomocna jako její aktivní člen,“ taky se tím hlásila k ideologii postavené na odporu k vrchnosti.
Dnes sice nevím, jak se nechává oslovovat Eva Pavlová, ale to, aby si nechala platit 100 000 Kč měsíčně za to, že je „něčí manželka“, je vrcholně elitářský postup v rozporu s „učením marxismu-leninismu”. Reálný život je ovšem nakonec vždycky v rozporu s „učením marxismu-leninismu“.
Všichni Ho Či Minové, Stalinové, Kim Ir Senové, Fidelové, Trudeauové a další komunisté nebo reální socialisté se po uchopení moci chovají často víc vrchnostensky než šlechta, proti které vedli „jejich slavný třídní boj“.
Rentu z důvodu „příbuznosti“ s panovníkem si nechala a nechává platit šlechta, ale my jsme stále „republika“, bylo by dobré se podle toho i chovat. A bylo by také dobré chovat se v souladu s tím, že vládci jsou jen „dočasní správci země“. Země, ve které se nedaří ekonomice, kvůli drahým energiím máme nosit dva svetry a „všichni se musíme uskromnit“. Vytváření nových politických trafik je arogancí moci a to poslední, co si dnes můžeme dovolit.
Pokud to pan prezident ve finále odůvodňuje tím, že to nemá být nad rámec současného rozpočtu, ale má se to brát z něj, protože už dnes se to z peněz prezidentské kanceláře platilo, tak vlastně moc nerozumím tomu, proč to potřebuje psát do zákona. Dnes i v důchodu se může se svojí manželkou dál dělit, jako to dělají jiní manželé, aniž by jim to přikazoval nějaký předpis.
Co byste navrhl pro snížení státních výdajů tak, aby to neovlivnilo nepříznivým způsobem peněženky občanů?
Jako Svobodní máme vypracovaný návrh pro růst české ekonomiky a ozdravení společnosti, což ve finále pomůže i vyrovnat rozpočet podobně, jako to dnes vidíme třeba v Irsku. Našich „14 kroků obnovy“ ale nezafunguje z minuty na minutu, a proto je potřeba vedle toho provést i konkrétní škrty. S konkrétními čísly máme spočítáno, kolik ušetříme, když zrušíme 36 úřadů a šest ministerstev, o nichž dnes 90 % lidí nemá ani tušení.
A jako bonus ke zrušení těchto zbytečných institucí osvobodíme Českou televizi, Česky rozhlas, České dráhy, Českou poštu a další státní relikvie od státu a stát od nich, aby na jejich ztrátové fungování už nemuseli všichni občané každoročně doplácet miliardy korun. Takhle nekalá konkurence jen křiví trh a vytváří trafiky pro vyvolené. Až je přestane ovládat stát, přinese to občanům a zákazníkům vyšší kvalitu, efektivitu služeb za méně peněz.