„Asi tři hodiny poté, co se diskuse mezi vůdci EU o vstupu Ukrajiny do bloku dostaly do slepé uličky, navrhl německý kancléř maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi: „Možná si chcete dát kávu a vypít ji mimo místnost,“ píší noviny.
Podle Scholzova názoru by to lídrům 26 evropských zemí umožnilo rozhodnout pro zahájení jednání s Kyjevem a maďarský premiér by mohl říci, že nehlasoval pro.
Politický manévr německého kancléře byl úspěšný, nicméně Orbán vetoval další peníze pro Ukrajinu a revizi mnohaletého rozpočtu.
Kancléřova strategie vyvolala překvapení v Bruselu i mimo něj, jelikož, jak píše Politico, jednání Scholze na evropské scéně je zatím zklamáním. Kritici zaznamenali jeho nedostatek taktických vyjednávacích a komunikačních schopností ve srovnání s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Noviny zdůrazňují, že nápad, aby lídr jedné ze zemí EU opustil místnost za účelem dosažení jednomyslnosti, je velmi neobvyklý. Úředníci ani diplomaté nedokázali říci, zda byl Scholzův krok někdy předtím použit.
Nejvyšší představitelé zemí EU přijali rozhodnutí zahájit jednání o členství Ukrajiny a Moldavska a udělili také status kandidátské země Gruzii. Zdroj z Bruselu uvedl, že maďarský premiér „dočasně opustil jednací místnost, kde se konalo hlasování“.
Sám Orbán později řekl, že Maďarsko svůj postoj nezměnilo a nebude sdílet s ostatními zeměmi „toto špatné rozhodnutí“. Budapešť podle jeho názoru teď nic neztrácí a v budoucnu bude moci proces přijímání Ukrajiny zastavit ještě 75krát.
Maďarsko zároveň zablokovalo balík makrofinanční pomoci Kyjevu v hodnotě 50 miliard dolarů na období 2024–2027.
Status kandidátské země sám o sobě, stejně jako zahájení jednání, nemusí nutně znamenat, že země vstoupí do Evropské unie. Turecko je kandidátskou zemí EU od roku 1999, Severní Makedonie od roku 2005, Černá Hora od roku 2010 a Srbsko od roku 2012. Chorvatsko bylo poslední zemí, která vstoupila do EU v roce 2013, proces trval deset let.