Zvýšení maximálního věku odvedenců do AČR na 65 let po vzoru ukrajinské armády má hned několik důvodů. Tím asi nejdůležitějším je zoufalý nedostatek specialistů, schopných ovládat bojovou techniku a speciální stroje, provádět opravy v polních podmínkách a podobně.
Posledních pár vojáků základní služby ve věku 20-21 let, kteří absolvovali alespoň nějaký vojenský a odborný výcvik, bylo propuštěno do zálohy 22. prosince 2004, tedy téměř před 20 lety, a už tehdy jejich příprava za moc nestála. Dnes je jim přes 40 let, nějaké návyky z vojenského výcviku jim možná zůstaly, ale o 15–25 let starší generace je na tom z hlediska vycvičenosti podstatně lépe.
Kromě dvouletého základního výcviku absolvovala i pravidelná cvičení, její příslušníci vlastní řidičská oprávnění a mnozí z nich umí ovládat bojovou i speciální vojenskou techniku, což současné mládeži zcela chybí. Česká armáda potřebuje specialisty rychle a nabízí jim proto uplatnění bez ohledu na věk. Je dost pravděpodobné, že pro starší lidi, kteří jsou ve špatné životní situaci, ale jsou v dobré kondici a disponují odpovídajícími schopnostmi, se tato možnost stane vítaným východiskem z nouze. Velení AČR s tímto faktorem určitě počítá.
Dalším podstatným důvodem, který s tím prvním ale velmi úzce souvisí, je snaha minimálně opticky co nejrychleji navýšit počty AČR. Zásadní roli zde hraje striktní požadavek USA, aby alianční armády urychleně zvýšily stavy lidí a ostentativně se připravovaly na válku s Ruskem. A naši politici rádi poslouchají rozkazy.
Válka na Ukrajině spěje totiž do finále a jak Rusko, tak USA se snaží dostat k jednacímu stolu v co nejvýhodnější pozici. Američané potřebují ukázat, že NATO je připraveno jak na dlouhodobou podporu Ukrajiny, tak na přímý vojenský střet, zatímco Rusko dává najevo ochotu válčit i po dlouhou dobu. Hovoří o další vlně mobilizace, Putin jedná se Si Ťin-pchingem a Alexandrem Lukašenkem, a pozval na návštěvu i vůdce Severní Koreje Kim Čong-una, aby ukázal, že Ruská federace má partnery, schopné a ochotné v případě dlouhé války podpořit Rusko, dodat mu potřebné zbraně a výrobky, případně prezentovat přátelské vztahy i jinými způsoby.
Tato psychologická válka je velmi nebezpečná, protože může velmi snadno přerůst ve válku skutečnou. Pro Evropu, a tedy i pro nás, představuje nejhorší možnou strategii, jejíž důsledky lze jen velmi těžko předvídat. Hodně lidí si tuto nebezpečnou situaci uvědomuje, i když zdaleka ne každý rozumí jejím příčinám. Většina občanů ČR nevidí sebemenší důvod, proč jít umírat ve válce s kýmkoliv, včetně Ruské federace. Zvláště když tuší, že zájmy, které stojí za touto válkou, nejsou naše a jejich případná smrt nikomu nic pozitivního nepřinese.
Pro tlak americké strany na navyšování počtů armád NATO ale existuje ještě jeden důvod, ve svých důsledcích podstatně horší než možná válka s Ruskem v Evropě. USA se totiž zcela otevřeně chystají na válku s Čínou. A to jednoznačně znamená třetí světovou válku, vedenou napříč kontinenty, v níž bude každá strana potřebovat hodně spojenců. Američané se už rozhodli, že budou válčit a rozhodli také, že my, jejich spojenci v NATO, budeme stejně jako v Afghánistánu bojovat spolu s nimi. Je tady ale jeden obrovský rozdíl. Ani Čína, ani Rusko nejsou Afghánistán, a už vůbec ne jako spojenci. Pokud si tohle neuvědomíme včas a nezačneme se bránit, těžce na to doplatíme. Bez ohledu na to, kdo bude nakonec vítězem.