Kašlu na Kallasovou a přeji Ficovi šťastnou cestu. Koudelka zhodnotil „zákaz“ jet slavit do Moskvy

V sobotu 26. dubna si Brno připomnělo 80. výročí svého osvobození. Jaký je význam této události v osvobození tehdejšího Československa?

Brno bylo osvobozeno 26. 4. 1945 na závěr bratislavsko-brněnské operace pod vedením maršála Rodiona Malinovského, velitele 2. ukrajinského frontu. Operace začala 25. 3. 1945 na Slovensku a v jejím rámci došlo k osvobození Bratislavy a následně i moravského zemského města Brna. Bojů se vedle Sovětské armády účastnila i Královská rumunská armáda. Osvobození Brna bylo tak významné, že Stalin vydal rozkaz, aby na počest osvobození Brna bylo vypáleno v Moskvě 20 dělostřeleckých salv.

Událost připomíná pomník Rudoarmějce na Moravském náměstí v Brně. Autorem sochy je Vincenc Makovský a autor podstavce významný brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs. Stalinův rozkaz byl přímo na podstavci pomníku uveden: „Z rozkazu nejvyššího velitele veliteli vojsk 2. ukrajinského frontu maršálu Sovětského svazu Malinovskému a náčelníkovi štábu fronty generálplukovníku Zacharovovi. Vojska 2. ukrajinské fronty, pokračujíce v nástupu dnes 26. dubna dovedným obchvatným manévrem a čelným útokem zmocnila se velkého průmyslového střediska Československa, města Brna, důležité železniční křižovatky a silného opěrného bodu německé obrany. Na počest vítězství buďtež jednotky, které nejvíce vynikly za dobytí města Brna navrženy k vyznamenání řády. Dnes 26. dubna ve 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva vypálí jménem vlasti na počest skvělých vojsk 2. ukrajinského frontu, zmocnivších se města Brna, 20 salv z 224 děl. Za skvělé bojové činy vyslovuji díky vámi vedenému vojsku, které se zúčastnilo bojů za osvobození Brna. Věčná sláva hrdinům padlým v bojích za svobodu a nezávislost naší vlasti! Smrt německým okupantům! Nejvyšší velitel maršál Sovětského svazu J. Stalin 26. dubna 1945, číslo 345.“

Mrtví z bojů jsou pohřbeni především na Ústředním hřbitově v Brně, kde se nachází tři vojenské hřbitovy – sovětský, rumunský a německý (zde je pochován i Kurt Knispel – německé tankové eso s 168 potvrzenými vítězstvími, jenž zemřel na následky zranění 30. 4. 1945 na jižní Moravě). Ovšem existují i menší místa pohřbů – např. v městské části Jundrov.

Pomník je na Moravském náměstí dosud, ale v roce 1993 tehdejší vedení Brna zničilo text Stalinova rozkazu. Byl to projev popření historie a v dějinách mnohdy opakované obrazoborectví, kdy se přemalovává historie a umlčuje pravda. Co vadilo ideologickým hlupákům na tom, že v Moskvě se střílely salvy na počest Brna?

V čem podle Vás spočívá symboličnost letošního výročí osvobození Moravy, Slovenska a Evropy od fašismu?

Historie je učitelka lidstva. Ve 20. století dvě světové války vzešly z Německa. A Brno, celá Morava i Slovensko, byly osvobozeny z východu – Sověty, Rumuny a příslušníky Svobodovy československé exilové armády. Pravda se dá zamlčet, překroutit, ale přesto vždy vyplave na povrch.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová požaduje, aby všechny země EU a také kandidátské země odmítly účast na oslavách 80. výročí vítězství nad fašismem, které se budou konat v Moskvě, a vyhrožuje „důsledky“ těm, kteří „neuposlechnou“. Co si myslíte o takovém ultimátu?

V listopadu 1989 se vedl protitotalitní boj i za to, aby lidé mohli číst, co chtějí, a jezdit, kam chtějí. Cenzuru odmítám, ať se týká čtení či cestování. Kdo chce, ať si jede do Moskvy či Bruselu, kdo nechce, ať nejede nikam. Kaja Kallasová mi připomíná ideologické tajemníky komunistické strany, kteří zakazovali to či ono. Kašlu na ni a slovenskému premiérovi přeji šťastnou cestu kamkoliv, kam pojede.

Děkujeme za rozhovor.