Trump a Putin se setkají v Budapešti. Mistrovský kousek maďarské diplomacie, hodnotí Kobza
Trump a Putin včera večer absolvovali telefonický rozhovor, během něhož se dohodli na projednání situace kolem Ukrajiny na úrovni svých vysoce postavených poradců příští týden. Trump rovněž oznámil, že se s Putinem setká v Budapešti po ukončení těchto schůzek. Jak tuto zprávu vnímáte?
Osobně se domnívám, že témat, okolo kterých se tento rozhovor točil bylo víc a Ukrajina bylo jen jedno z nich. Jedná se o globální politiku, nikoliv o lokální konflikt. Americe jde především o reindustrializaci USA, takže odbyt amerického zbrojního průmyslu do ukrajinské války (nota bene za peníze NATO nebo EU) jak jsem psal výše, je lákavým soustem. Jenže jsou tady další témata, jako vztah Ruska s Čínou, Indopacifická situace, Venezuelské napětí, Arktida a nezapomínejme ani na přetlačování USA s EU o clech a hlad USA po vzácných zeminách, bez kterých se Silicon valley neobejde. Takže jsem si jist, že těch témat bylo jistě řada a pokud se na ně podíváme prizmatem zájmů USA, dostáváme úplně jiné priority. Trump si jistě chce připsat další označení mírotvorce v ukrajinském konfliktu, ale přiznejme si realitu, nemyslím si, že kvůli tomu bude riskovat, že požene USA do války s jadernou mocnosti a spojencem Číny kvůli Zelenského Ukrajině. Můj odhad tedy je, že Putin je v klidu a Trump obchoduje. Oba získávají. Win-win! Chystá se setkání Trump-Zelenskyj a myslím, že Zelenskyj dostane jasné poselství, aby souhlasil s ukončením bojových operací, než ruská vojska dorazí k Dněpru. Podle mne by to bylo rozumné.
The Guardian minulý týden zveřejnil materiál o tom, že bývalý britský premiér Boris Johnson obdržel největší ve Velké Británii „dar“ od soukromého investora Christophera Harborna výměnou za to, aby přesvědčil Zelenského odmítnout v roce 2022 mírovou dohodu s Ruskem v Istanbulu. Harborne navíc doprovázel Johnsona během jeho cesty do Kyjeva jako jeho „poradce“. Co si o tomto odhalení myslíte? Proč o materiálu váženého britského časopisu zcela nic nezmiňují česká média?
Cenzura a manipulace s fakty je obrovskou ostudou české žurnalistiky a cílený výběr toho, o čem budou informovat systémem Vadí-Nevadí, by mělo být důvodem k odebrání licence. Ukazuje to opět, že objektivní žurnalistika v našich hlavních médiích má minimum prostoru. Doufám, že nová vláda k tomuto problému zaujme správné stanovisko a bude jednat.
Borise Johnsona považuji za jednoho z největších masových vrahů moderních dějin Evropy, jeho vinou zbytečně zahynulo (podle kusých a veřejně dostupných údajů z ukrajinského bojiště) nejméně milion lidí. Může se tedy směle postavit vedle dalších podobných „velikánů“ jako byli Stalin, Hitler a Pol Pot. To, že důvodem jeho striktního zastavení mírových jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegaci Istanbulu v dubnu 2022 byl úplatek, ho činí ještě vice zavrženíhodnou postavou. Upřímně doufám, že skončí před spravedlivým soudem (už tady na Zemi) a že bude po zásluze umístěn v hodně nepohodlném vězení.
Ne všechny státy jsou ochotné zapojit se do iniciativy PURL, která předpokládá nákup amerických zbraní zeměmi NATO pro Ukrajinu. Polsko svou účast nepotvrdilo, Fico, Orbán a Babiš se také staví proti tomu. Francie se domnívá, že evropské peníze je lépe investovat do evropského obranného průmyslu. Bude Evropa schopná nahradit pro Ukrajinu americkou vojenskou pomoc?
Pro Američany je podobná iniciativa kšeftem snů. Prodávat zbraně bez politické zodpovědnosti za to, kdo a proti komu je použije, no taková příležitost se hned tak nenaskytne. O tom, že by EU byla schopná nahradit případný výpadek amerických dodávek, upřímně pochybuji. Když jenom vezmu v úvahu současné evropské zadlužení, tak je to drsný návrat do reality. Pokud si EU bude půjčovat, aby nakoupilo předražené americké zbraně a nebo aby vybudovalo evropské zbrojovky, pak bych měl otázku, kdo to zaplatí? Nebo to bude také celé na dluh? Kdo za něj bude ručit? Co nám asi za takové dluhové a nesplatitelné dědictví řeknou naše děti? Je pozoruhodné, že i když je Orbán proti, vrcholná schůzka bude v Budapešti. Ne v Bruselu, ne v Paříži či Berlíně (o Praze ani nemluvě) ale v Budapešti. To o americkém postoji k EU dost hlasitě vypovídá.
Donald Trump opakovaně prohlašuje, že může dodat Ukrajině řízené střely dlouhého doletu Tomahawk. Použití těchto střel je nemožné bez přímé účasti USA, což je v rozporu s Trumpem deklarovaným záměrem stáhnout se z konfliktu. Jaké je zdůvodnění amerického prezidenta?
Domnívám se, že jde opět o známou Trumpovu vyjednávací taktiku, která říká: „Podívejte, mohu udělat například tohle, když se nedohodneme“. Je to výzva, jak zareaguje ruská strana. Uvidíme, jaký bude výsledek, až se oba státníci, Trump a Putin, setkají u Orbána v Budapešti (musím tady složit poklonu, to je mistrovský kousek maďarské diplomacie!). Na druhou stranu, jak by asi Američané reagovali na vykládání ruských raket ve Venezuele? To bude nejspíš ruský protiargument, pánové si potom přeměří autíčka a začnou jednat obchodně.
Způsobí možné dodávky střel Tomahawk další eskalaci konfliktu? Jaké jsou potenciální důsledky?
V případě, že by k tomuto kroku skutečně došlo, tak to bude znamenat i přítomnost amerických specialistů, kteří tyto střely budou obsluhovat (mimochodem, v Sýrii se moc neosvědčily) bude to bezpochyby velice vážný krok a k eskalaci konfliktu by jistě došlo. Splnil by se tak sen všech evropských „chciválků“, kteří buď vůbec netuší a nebo již zapomněli, jaké je to být ve válce. Možná také, že jim jejich dědové, (bývalí členové Wehrmachtu či SS) neustále připomínají, že těm rudým je nutné porážku z roku 1945 vrátit. Faktem, o kterém naše média také usilovně mlčí ale je, že i Rusko má rakety dlouhého doletu (a podle všeho jich má dostatek) a tak může odpovědět stejným způsobem.
Chci věřit tomu, že válku v Evropě (většina) Evropané nechtějí a udělají co bude v jejich silách, aby se zbavili vlád, kterým by se válka líbila. Uvidíme, jak dopadnou holandské volby za 2 týdny.
Děkujeme za rozhovor!
