Jiří Kobza: Události z roku 2014, kdy ukrajinská armáda masakrovala raketomety a těžkým dělostřelectvem vesnice vzbouřeného Donbasu (14 000 zabitých), ukazují, že civilní oběti nejsou pro ukrajinskou armádu překážkou, obzvláště když jsou na nepřátelské straně. Proto pochybuji, že se jednalo o lidskou či technickou chybu. Tento poslední útok podle mne proto spíše vypadá, že má vyvolat podobnou ruskou protiakci (útok na civilní obyvatelstvo), která by mohla být využita pro účely propagandy, podpořit dodávky zbraní a urychlit vstup vojsk členských států NATO do konfliktu. Rovněž by dobře posloužila jako argument při jednáních se západními státy o vydání Ukrajinců, kteří se tam skrývají před mobilizací, zpět na Ukrajinu, aby mohli být neprodleně začleněni do armády a posláni na jatka.
Ukrajinská armáda, podporovaná EU a USA, v tomto konfliktu jednoznačně prohrává, Rusko naopak postupuje a posouvá frontové linie na západ a na jih, což pro střední Evropu není dobrá zpráva.
Proto je naše stanovisko k tomuto konfliktu: najít silného prostředníka, který vyjedná příměří a zahájení jednání o poválečném uspořádání. Doufám, že takovéto jednání nepotká osud Istanbulských protokolů z března 2022, kdy mír byl již na dosah ruky a kdy jednání zhatil Boris Johnson.