Podle jeho názoru „ten, kdo útok uskutečnil, měl přístup k rychlému autonomnímu ponornému přístroji podobnému těm, které užívají moderní vojensko-námořní síly“.
Podle jeho slov by položení výbušniny a bezpečné vynoření zabralo jednotlivému potápěči několik hodin, a proto hladinová loď, která by zůstávala poměrně nehybná v průběhu několika hodin v očekávání potápěče, by upoutala nežádoucí pozornost a vyvolala by později zájem u vyšetřovatelů.
Potápěč podotkl, že hledání potrubí bez přesných souřadnic nebo technologií sledování, a pak i přeprava a rozmístění výbušniny by se staly pro potápěče diverzanty složitým úkolem. Dodal, že „nálože, které vážily pravděpodobně stovky liber, byly rozmístěny u dolních částí potrubí“.
Podle informací Bloombergu v dánském vojenském námořnictvu se domnívají, že tato hypotéza je rozumná, protože pro potápěče by bylo těžké strávit v hloubce potřebný čas a zůstat nezpozorovanými.
K výbuchům došlo 26. září roku 2022 hned na dvou ruských exportních plynovodech Nord Stream a Nord Stream 2. Německo, Dánsko a Švédsko nevyloučily cílevědomou diverzi.
Provozovatel plynovodů Nord Stream AG oznámil, že incidenty na plynovodech nemají obdoby a že termíny oprav se nedají odhadnout. Generální prokuratura Ruska zahájila trestní řízení v kauze mezinárodního terorismu.