Čím je příběh děkana Ševčíka pro současnou dobu příznačný?
Petr Štěpánek: Zatímco režimní akademičtí maňáskové podle not pětikoaliční vlády, jejíž vůdčí stranou je ODS, jejíchž kongresů se kdysi, ještě předtím než zdegenerovala, Ševčík jako host pravidelně účastnil, Ševčíka ve stalinském stylu „není člověk, není problém“ odvolávají, na jeho podporu a za akademické svobody před budovou VŠE mezi spoustou dalších demonstruje a hovoří také komunista Josef Skála. Tohle nevymyslíš. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Svádí to k úvaze, kdo je tady vlastně ten stalinista. Myslím, že Skála to není.
Proč je podle Vás uznávaný odborník utlačován kvůli soukromým názorům?
Ševčík říká věci, které Fialova vláda a lidé na ni navázaní nechtějí slyšet. Ševčík je totiž usvědčuje z amatérismu, z kolaborantství, z nadbíhání a podlézání cizím zájmům. Ono voltairovské „nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“ se v podání současných mocipánů přeměnilo na „nesouhlasíme s vámi, a proto vám zavřeme hubu“.
Co by podle Vás mohlo přinést příznivý zvrat v případu děkana?
Jelikož si o Fialově mocenské garnituře žádné iluze nedělám, v příznivý obrat v případu děkana Ševčíka nevěřím. Obrat může přinést pouze politická změna. Fialovu pětikoaliční vládu je potřeba porazit ve volbách a poslat ji na politický hřbitov. Budu rád, když se téhle zteče Mirek Ševčík zúčastní už ne jako akademik, nýbrž jako politik. Ostatně Vlasta Tlustý, ekonomický poradce Trikolory a bývalý ministr financí, tvrdí, že Fialova vláda je tak hloupá, že netuší, že tímto postupem vyrábí nového lídra opozice.
Formální záminkou tažení proti děkanovi se stala jeho obhajoba účastníka březnové protivládní demonstrace. V pondělí před jednání Akademického senátu se na náměstí Winstona Churchilla sešly podporovatelé Miroslava Ševčíka, včetně předsedkyně Trikolory Zuzany Majerové, místopředsedy Petra Štěpánka a bývalého místopředsedy KŠČM Josefa Sklály. Miroslav Ševčík se hodlá proti rozhodnutí akademického senátu bránit právní cestou.