Hamplová: Neumím si v této situaci představit Zemana nebo Klause. Ústy Pavla mluví někdo jiný

Paní senátorko, jak hodnotíte konflikt, který prezident Petr Pavel vyvolal s ministrem zahraničí Petrem Macinkou kvůli své snaze jet na summit NATO v Ankaře?

Já tvrdím, že prezident žádný konflikt s panem ministrem Macinkou nevyvolal, protože skutečný prezident by nic tak neprofesionálního až dětinsky umanutého prostě neudělal. Tedy mu musel někdo jiný ruku vést, protože ho ten jiný prostě potřebuje na místě samém. Ostatně o tom svědčí i to, že předtím mluvil Petr Pavel absolutně jinak. Pak ho někdo přísně opravil, a on poslušně opakoval. To je celé. Což je docela smutné, protože neumím si opravdu představit v jakéhokoli situaci na slovo poslušného Miloše Zemana nebo Václava Klause. Sci-fi. Tedy za mě nemluví Petr Pavel, ale jeho ústy někdo jiný. Ale to se děje velmi často. Tato role se na Pražském hradě nehraje poprvé. O to hůř.

Výkonnou moc v otázkách obrany státu a zahraniční politiky má jasně vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem. Prezident Pavel se ale chová jako přední představitel opozice a tlačí na růst výdajů na obranu i na slepou podporu současného vedení Ukrajiny v rozporu s prioritami kabinetu. Domníváte se, že by mohl summit zneužít k politickému marketingu opozice a k dalšímu rozdělování české společnosti?

Jsem o tomto zneužití směrem ke zbrojení přesvědčena. Tato cesta, svědčící nepochybně zbrojařským firmám, se tady tlačí už delší dobu, a čeho se nejvíc obávám je to, že Evropa vede proválečnou politiku, tlačí tam všechny své členské země, a tímto směrem „možné války“ chce i česká opozice chce směřovat, což dala za své vlády jasně najevo. A náhle tam na místě nemá žádného svého spiklence, takže co by tam nedotlačila dokonce poslušného prezidenta. I kdyby měla znásilnit Ústavu. Zbrojení je přece třeba… Válečným stavem se vždy zakrývaly jiné krizové stavy a průšvihy, a tady je jich už neskutečně – myslím tím Evropskou unii. Zbrojení a strašením válkou, nedej Bože, opravdu jakoukoli vyvolanou válkou, by zahladila všechna svá špatná rozhodnutí, dluhy, šílená nařízení…

EU v této podobě je pro Evropu a evropské země katastrofa, a ti, kteří jí řídí, jí táhnou ke dnu. A oni to vědí – proto hledají, čím to „přebít“. Bohužel je to cesta zbrojení, a aby mohli zbrojit, musí se lidé zavčas bát. Dám řečnickou otázku – byl by důvod zbrojit, kdyby válka na Ukrajině skončila dohodou už před dvěma lety? Asi tak.

Prezident Pavel tvrdí, že ministr zahraničí mu nemůže zakázat zastupovat zemi navenek, protože by tím údajně popíral jeho ústavní pravomoci. Co si o tomto argumentu myslíte? Kdo má finální slovo ohledně účasti hlavy státu na mezinárodních summitech?

Prezident Petr Pavel by měl napřed číst svá slova, která tvrdošíjně používal při nejmenování ministra, navrženého premiérem, protože ta používal shodná, ale zcela opačně, zkrátka jak se mu hodilo. Ale budiž. Jistě je dnes rád, že má dnes právě tak talentovaného ministra zahraničí, jakého si nakonec sám vybral.

Ale vraťme se k vaší otázce. Kdo má právo? Především jsou různé summity, různá pozvání a různé dohody v rámci zemí. Nikdo si patrně ze zkušených politiků neumí představit, že by se prezident dohadoval před celým světem se svým premiérem, kdo z nich má jet podle Ústavy kamkoliv, kam si sám a jen on sám tzv. dupne. Za prvé je to z Petra Pavla vysoce neprofesionální a nedospělé, skoro tragikomické, zejména ten dopis, kterým mu píše, že ho (pana premiéra) asi vezme s sebou (!), a za druhé to vše není prostě pravda. Víte proč? To by podle tohoto širokého výkladu poradců prezidenta Pavla mohl prezident zastupovat stát naprosto všude, když si sám umane, aniž je tím směrem nominován. Třeba u soudu namísto advokáta. Když si umane. On ale opravdu není „stát“, jak si myslí, sám sebou a vždy a všude, podle té jedné věty, a jak sebe sám jmenuje. A proč se tam tedy tak usilovně tlačí, i přes využití Ústavy? On by tam asi jen prostě s premiérem a ministrem zahraničí nutně potřeboval být. Ale podle mého názoru ze zcela jiných důvodů než oni. A proto se s nimi taky nemůže dohodnout. Tedy – dohodnout se s nimi nedokázal, a přirozené právo z Ústavy mu na to nevyplývá. Pan ministr zahraničí by patrně řekl - Sorry jako.

Tento spor prezidenta Pavla s ministrem Macinkou a premiérem Babišem se odehrává v době, kdy Česko potřebuje jednotnou a silnou zahraniční politiku. Nemyslíte si, že Pavel svým tlačením se poškozuje mezinárodní důvěryhodnost naší země? Nebude svět vnímat Česko jako zemi, kde hlava státu místo podpory vlády raději hraje vlastní opoziční kampaň za peníze daňových poplatníků?

Prezident Petr Pavel si v těchto dnech znepřátelil zástupce USA, když hrubě pozurážel Donalda Trumpa. To poté, kdy si EU staví několik let do jasného nepřátelství druhou velmoc, tedy Rusko v čele s Putinem. Tedy prezident Pavel vytváří za malou, středoevropskou Českou republikou, na všech frontách aktuálně nepřátelství. Navíc obě velmoci právě vedou válku, tedy prezident evidentně neví, co v těch médiích dělá. Hlavně nemá co dělat v té funkci, protože je to čím dál větší pohroma. To, co provádí současné vládě, to se snad navíc ani nedá komentovat. Mináře (to je ten mladý muž z oněch zvláštně financovaných a herecky obsazených Chvilek) musí prezident před kamerami před demonstrací viditelně napomenout, aby on jako prezident v opozici nebyl vnímán, aby pak ale na její demonstraci vyslat osobně manželku, které platí Pražský hrad garderobu… To už skoro nevymyslíš... Nejen já tak logicky vnímám pana prezidenta jako vědomého vyslance opozice, a on tím ztrácí na své přirozené ústavnosti. Slouží pouze těm, kteří prohráli volby. Samozřejmě, že podobné jednání prezidenta škodí naší zemi, a smutné je, že škodit naší zemi je jeho vědomá volba. Jinak by tak přece nejednal.

Co si myslíte o výroku, že zatím nevidí Petr Pavel nikoho jiného, kdo by za něho kandidoval, a že tedy bude zase kandidovat na prezidenta?

Pýcha předchází pád. To je vše, co se na to dá říct.

Děkujeme za rozhovor!