Konec ruského plynu do roku 2027? Je to naivní představa. Energetický expert vysvětlil proč

EK přišla s opatřením, že od roku 2026 zakáže dovoz ruského plynu na základě nových smluv (uzavřených po 17. červnu 2025) a úplně zastaví dovoz ruského plynu podle všech stávajících smluv do konce roku 2027. Toto „postupné“ ukončení má zajistit údajnou „stabilitu“ dodávek. Členské státy přitom mají vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace s přesnými opatřeními pro ukončení přímého nebo nepřímého dovozu ruského plynu. Jak toto nové opatření v energiích vnímáte? Z čeho vycházeli úředníci při stanovení tohoto termínu?

Je to další z pokusů EU, jak zastavit dovoz ruského plynu. Ale je tady několik otazníků. Jaké budou sankce, když nějaký subjekt tento zákaz poruší? Když před časem EU vyhlásila zákaz dovozu plynu z Ruska a přišlo se na to, že Francie dále ruský plyn dováží a Španělsko zvýšilo jeho dovoz meziročně o 100 %, tak EU jen sdělila, že za porušení zákazu nejsou žádné sankce, takže nemůže nic dělat.

Pak je otázkou, jestli toto rozhodnutí nezablokují státy jako SR a Maďarsko. Termín zákazu od 17. 6. 2025 vypadá tak, že má poškodit státy, které ještě nemají uzavřenou smlouvu s Gazpromem, a EU jim v tom chce zabránit. Myslet si, že EU zastaví dovoz ruského plynu do konce roku 2027, je hodně naivní představa. To si západní státy nenechají líbit zejména v situaci, kdy Německo na úrovni více politických stran uvažuje o obnovení dovozu ruského plynu.

V dokumentu RePower Europe se opakovaně uvádí, že Rusko zneužívá dodávky energie jako zbraně. Může být zákaz odběru energií od určitého dodavatele spíše bičem Bruselu na nové členské státy střední Evropy? Budou pak závislé na dodávkách ze států západní Evropy.

Myslet si, že Rusko zneužívá plyn jako zbraň, není potvrzeno praxí. Když se omezil dovoz ruského plynu, stoupla jeho cena až na dvojnásobek. Rusku pak stačil poloviční vývoz plynu, aby získalo stejné množství peněz jako před zákazem. Doplatili na to pak jenom zákazníci vysokými cenami plynu.

Ano, ten zákaz je jen bičem na státy střední Evropy. Západní ho jako vždy obejdou. Loutkové vlády jako ta česká ho zneužijí a budou ho vykládat jako rozhodnutí, které je pro ČR závazné.

Od ledna 2026 se oficiálně zdvojnásobí poplatek za dovoz plynu do České republiky, ale pro běžné spotřebitele to podle Energetického regulačního úřadu nepovede k nárůstu cen plynu. Co si myslíte o změně ve způsobu výpočtu tarifů? Jak to podle Vás ovlivní cenu pro koncové spotřebitele?

Cena za tranzit plynu představovala desítky let jen 5 % z celkové ceny. Její současné zvyšování svědčí o nekvalitní práci Energetického regulačního úřadu a neschopnosti vlády ČR, která svými rozhodnutími ve prospěch bývalých majitelů společnosti Net4Gas přivedla tuto společnost do ztráty v miliardách korun za rok. Zatímco v jiných státech, jako je třeba Polsko nebo Maďarsko, státní firmy vzkvétají, v ČR jsou ztrátové, a to je pak záminkou pro jejich privatizaci a prodej zahraničním vlastníkům za nízkou cenu.

Jaké scénáře jsou již brány v úvahu v cenách ropy a plynu v souvislosti s eskalací íránsko-izraelského konfliktu?

Zatím se tato válka netýká Saúdské Arábie, i když přes její území létají rakety. Pokud ale SA podpoří jednu z obou stran, a Izrael to nejspíše nebude, pak to bude mít značný dopad na zvýšení ceny ropy. Plynu by se to až tak nemuselo týkat.

Která odvětví ekonomiky EU jsou nejzranitelnější vůči potenciální energetické krizi vyvolané tímto konfliktem?

Jsou to státy, kde je ekonomika založena na energeticky náročných odvětvích, jako jsou hutě, sklářství, těžké strojírenství, chemie apod. Na prvním místě ČR, ale i Německo. Jejich ekonomiky nejvíce utrpěly vysokými cenami plynu a elektřiny. Oba tyto státy spějí do recese, oba zakládají energetickou koncepci na Green Dealu, tj. obnovitelných (spíše však občasných) zdrojích. Skončí to pak blackouty a fyzickým nedostatkem energie.

Děkujeme za rozhovor.