Kotrba: Nahrazení koncesionářských poplatků financováním z rozpočtu není řešením. Naopak
Česká televize představila nový pořad Chi Chi na gauči, který je věnován životu drag queens - mužům, kteří se živí převlékáním a napodobováním žen. Co si myslíte o tomto pořadu, který Česká televize označuje za „zábavní"?
Zábavu si každý představujeme jinak. Pro někoho je televizní zábava nadbytečným prvkem veřejné služby, pro jiné nezbytným. Rolí České televize jako vysílatele veřejné služby je uspokojit všechny. Stále platí mise televizní veřejné služby, formulovaná baronem Reithem pro BBC: informovat, vzdělávat a bavit celou společnost. To není jednou povrchně informovat, podruhé tak trochu vzdělávat a potřetí pouze plytce bavit. To je informovat, vzdělávat a bavit. Dohromady.
Česká televize netvoří programy jen pro velká publika, jako jsou „nováci" (jako televize Nova), ale i pro malá. Musí. Určuje jí to zákon.
Chi Chi na gauči je takovým pořadem. Informuje o tom, že mezi námi jsou muži, kteří se převlékají za ženy a považují to za normální. Vzdělává nás v tom, o jakou kulturu jde, protože pro mnohé to může být překvapení, které vidí poprvé v životě. Rozšiřuje lidem obzory v tom, že i tento způsob oblékání považuje společnost za přijatelný, za normální. A baví ty, kteří to pochopí. Ti ostatní nemusí tento pořad, který je navíc pouze v iVysílání, sledovat. Mají dostatečnou nabídku jiných pořadů.
V první republice bylo stejně maloměšťáky pobuřující, když se ženy převlékaly za muže. Byla to ale doba osvícenější, než je dnes. Móda dámských kalhot, sak, kravat a klobouků se ujala rychle. Po markýze de Pompadour a cyklistkách v 19. století to byly femme fatale jako Marlene Dietrich či Katharine Hepburn, Milena Jesenská, Eliška Junková a mnohé feministky za první republiky.
Stejně nepřijatelné a sexuálně provokativní byly zpočátku minisukně nebo bikiny.
Jak vnímáte takový projekt ve veřejnoprávním médiu? Kvůli tomuto typu „zábavy" byl vymyšlen zákon o plošném placení koncesionářských poplatků za ČT a ČRo?
Nejen kvůli tomuto pořadu, ale i kvůli jiným. Společnost není jen vaše nebo moje. Není černá nebo bílá. Je názorově, vkusově a nábožensky pestrá. Zahrnuje tlusté i hubené. Velmi rád dávám k dobrému bonmot, že polovina občanů s volebním právem má IQ pod 100. Je to pravda... Index inteligence vychází z křivky normálního rozdělení v populaci. Gaussova křivka je v matematice popsána jako rozložení pravděpodobnosti pro spojitou náhodnou veličinu. Je to symetrický, zvonovitý graf, kde většina hodnot leží v blízkosti průměru, s postupným poklesem směrem k okrajům. Onen „průměr" je u IQ dán číslicí 100.
Jinými slovy: Česká televize nevysílá pouze pro intelektuály. Zejména humor je velmi specifická disciplína, může být zrádný. To, co je pro jednoho vtipné, může být pro druhého urážlivé nebo nevhodné. Dělat humor není žádná sranda, pravil kdysi jeden slavný český herec... A co teprve politické vtipy.
Drag queens ani jejich subkultura, uznávaná víceméně pouze LGBT částí populace, v Česku nejsou zakázané. Žijeme stále ještě v liberální zemi, kde nikdo nikoho nezavírá za oblečení či délku vlasů.
Zaznamenal jste potřebu po „osvětě" této sexuální menšiny mezi Čechy? Pro jaké procento lidí může tento typ produkce představovat zájem?
Z průzkumů veřejného mínění víme, že k LGBT skupině občanů se hlásí ne kdysi dávno uváděná 4 %, ale cca 10 % populace. To je zásadně víc než katolíků. Nebo víc než občanů, kteří bezvýhradně souhlasí s vládou předsedy současné ODS, Petra Fialy. A určitě víc, než kolik kdy volilo Trikolóru.
Moderátor pořadu Petr Vostárek na úvod show vzkázal, aby kritici „drželi hubu". Jak tento moderátorův vzkaz vnímáte? Prospěje popularitě pořadu?
Jak je vidět, vzbudil pozornost. To je strašně těžká disciplína. Moderátor Vostárek převlečený za Chi Chi ťal do živého. Zvlášť do morálních hysteriků a úzkoprsých pravicových politiků, pro které je nepředstavitelné, že by si koupili například časopis Sorry, který má v podtitulu „PRavá DEmokratická Legrace". Zkráceně prdel. Pro ně je všechno pravé svaté. Srandě se chechtá. Sranda se nezakazuje. Vzpomeňte si na Belmonda ve filmu Zvíře z roku 1977 a slavný výrok božského Bruna Ferrariho „Fuj, ženská..."
Neměla by ČT podle vás provést průzkum o tom, o jakou přesně zábavu mají Češi zájem, když už za to vybírá peníze?
A jak víte, že si ČT takový průzkum v příslušné cílové skupině neprovedla? Vostárkův pořad nedala ČT do „většinového" hlavního vysílacího času. Uklidila ho tam, kde máte možnost bohatého výběru. Vadí vám to? Mně ne. Máte vy větší právo než já? Ne.
Jinak... vás budu nucen (zadarmo, než bych od vás za to vybíral peníze) poučit:
Sexuální orientace není otázkou volby. To je lékařský poznatek. To za prvé. Stejnopohlavní sexuální styk je v této zemi legální od roku 1961, dnes stejně jako heterosexuální od 15 let. Homosexuální prostituce je legální od roku 1990. Armáda ČR nijak nezohledňuje sexuální orientaci svých příslušníků ani zaměstnanců, a tím pádem je zcela přístupná pro otevřeně homosexuální osoby. Soužití stejnopohlavních párů pro účely právních závazků stát registruje od roku 2001. Tolik zákony této země. Před zákonem jsme si rovni. Všichni.
Tím nechci říci, že jsem příznivcem ostentativního předvádění jakékoliv sexuality na veřejnosti. Ani heterosexuální, ani homosexuální. Míra věcí patří ke všemu. Jsme stát sekulární, bez výrazného náboženského zápalu občanů. Stabilně a dlouhodobě sexuálně tolerantní. Ve všech směrech.
Reprezentativní výzkum veřejného mínění CVVM v celé populaci říká, že v ČR roste i podpora stejnopohlavního manželství. Ať se katolíci třeba udáví. Podle průzkumu z roku 2024 by jej podpořilo 58 % dotázaných, zatímco v roce 2023 to bylo 48 %. Sňatky homosexuálů ve sněmovně navrhli poslanci ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, STAN, TOP 09 a KSČM. Návrh dostal souhlasné stanovisko vlády. Průzkum v roce 2023 ukázal i míru nesnášenlivosti: pouze 11 % Čechů by nechtělo mít za sousedy homosexuální osoby. Pro srovnání, v roce 2003 tento podíl činil 42 % dotázaných.
To jsou veřejně známá data. Takže... o jakém průzkumu to mluvíte??
Pořady pro malá publika se nemusí líbit všem. Nepopírám, že se mi Chi Chi na gauči s moderátorkem Petrem Vostárkem také nelíbí, dokonce se mi ekluje, ale to je můj vkus. Nikomu ho nevnucuji, dívám se na jiné pořady. Jako „starej plešatej heterák" nejsem cílová skupina. Stejně tak nemám mezi oblíbenými jako počínající tlustý cukrovkář pořad Peče celá země. I když slintám.
Respektuji-li druhé (a to by měl politik, stejně jako liberál), respektuji i jejich majetek, kulturní či sexuální preference. I když si sám nemaluji oči, nenosím sukni či botičky na podpatku a nenechám si hladit zadek od kamarádů. V toleranci druhých ale vidím onen liberalismus. Těm, kteří mohou nezřízeně konzumovat sladkosti, docela závidím. Sexuální identitu, stejně jako náboženství , považuji za sebevyjádření. Pro Vostárka je Chi Chi zdrojem radosti a sebevědomí: „Když ráno vstanu a podívám se do zrcadla, nevidím tam toho malého tlustého plešatého chlapa. Vidím tam krásnou štíhlou nalíčenou dámu", říká. Proč ne, i když Chi Chi je všechno, jen ne štíhlá... Koupím nejspíš Vostárkovi nezkreslující zrcadlo.
Česká televize a Český rozhlas ve společnosti plní nezastupitelnou funkci. Nejsou vlastněny žádnými zájmy. Ani politickými, ani ekonomickými. Ani sexuálními. Nemají jezuitského cenzora morálky. Jsou vlastněny námi všemi, včetně LGBT lidí a drag queens. Jsou námi všemi i placeny. Na základě zákona, který je sexuálně neutrální. Platí rovnost. Rovnost názorů, rovnost původu, rovnost etnika, politických či kulturních preferencí. I sexuálních, pokud se netýkají nezletilých. Česká televize a Český rozhlas jsou námi všemi placeny stejně, jako veřejné osvětlení či letiště, i když jsme letadlem nikdy neletěli. Česká televize neplní kapsy majiteli, jako všechny ostatní komerční televize, netvoří zisk. Plní službu nám všem. Plní ji a ne že ne. I tím, že některé sexuálně úzkoprsé rozhořčuje. Ona je totiž tím vzdělává. Podstatná je míra věcí. Tedy i množství pořadů pro tu či onu menšinu, podle jejího zastoupení ve společnosti. Zákon pro to má dokonce zvláštní právní termín: odstupňovaná rovnost.
Neříkám přitom, že je celé vysílání České televize v pořádku. To ne. Zpravodajství a publicistika ignorují už od „sametové revoluce", které mnozí říkají „plyšák", mnohé z politických názorů, zvláště těch nepohodlných současné fialové vládě, těch proruských, pročínských, případně těch kritických k Ukrajině a kritických ke vzývání nacistů, jako byl Stěpan Bandera. Těch, kteří nesouhlasí s Havlovou politikou, nesouhlasí s „humanitárním bombardováním", s NATO či EU, případně s neziskovými politickými ziskovkami. Ignoruje ty, kteří jsou proti Green Dealu a chtějí jezdit, či jezdí, silnou károu na benzín a topí v krbu nebo kamnech na dubová polínka. I když tyto názory nejsou v české společnosti marginální, kritiků současné vládní ideologie je polovina populace.
Dlouhodobě neplnila ČT veřejnou službu vůči levicově orientovaným, zejména komunistům. Ne vůči Jakešovi, ale vůči těm dnešním komunistům, kteří už nehlásají třídní boj se samopalem v ruce. Ale i to se dnes mění... Dnes si ale Česká televize ostentativně oškliví názory Tomia Okamury a SPD, zejména odpor k preferování migrantů z muslimských zemí a Afriky. Vysílání veřejné služby v tomto ohledu plní svou roli ve společnosti nedostatečně. Fajn. Za to Českou televizi kritizujme. Právem. Ano, mohu říci, stejně jako bývalý rocker, spoluzakladatel Klausovy ODS a jeho tiskový tajemník Petr Štěpánek, který před několika dny zde kritizoval pořad Chi Chi na gauči, „za peníze všech ČT uspokojuje pouze někoho."
Podle jeho pětadvacet let starého názoru ale „nastal čas veřejnoprávní média zrušit. Bez náhrady. Techniku rozprodat, přenosové cesty vysoutěžit, určit správce archivu, " tvrdí. Otřepaný song... Zásadně nesouhlasím. To je kulturní barbarství. Dnes je Štěpánek místopředseda Trikolóry, založené Klausem mladším. Starou klausovskou písničku o tom, že trh bez přívlastků vyřeší vše, nezapomněl. Zapomněl ale, že doba, kdy této zemi vládla kupónová privatizace a rozkrádání státu, skončila. Televize se privatizovat nebude. Stejně tak Národní divadlo (do kterého nechodím).
Mohu nicméně říci, stejně jako Štěpánek, že ČT selektuje některé informace, selektuje hosty svých diskuzních pořadů. Snažme se o nápravu; zákon je na naší straně. Přimějme ji, aby vysílala jak pro komunisty, tak pro antikomunisty. Jak pro heteráky, jako jsem já, tak pro LGBT komunitu. Máme právo od ČT vyžadovat každý to svoje, ale musíme snést „to svoje" těch ostatních. To totiž tvoří soudržnost CELÉ společnosti. Tolerance k druhým.
Od politických sporů je parlament. V Evropě není země, která by pochybovala o nezastupitelné úloze veřejnoprávních médií. Zákon, který máme, je dostačující, pokud bude politická vůle, aby zkrotil aktivismus mezi redaktory a moderátory, aby zpravodajství bylo objektivní a bez komentářů, aby komentáře byly politicky, ale i sexuálně vyvážené. Aby žádný bolševik neměl to svoje „bolše", kterým by druhé mlátil po hlavě.
Každý z nás má právo si stěžovat k Radě ČT či Radě ČRo, které jsem byl členem já, či k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž byl členem Petr Štěpánek. Rady jsou naši zástupci a jejich povinností je se stížnostmi zabývat. Každý má právo se proti nesouhlasu Rady odvolat k Poslanecké sněmovně, protože Rady jsou Sněmovně odpovědné za svou činnost, z toho, jestli odpovídá zákonu. Je vrcholným právem Sněmovny rozhodnout. Sněmovna je v parlamentní demokracii suverén.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním přímo ze státního rozpočtu, které také navrhuje Štěpánek, není řešením. Naopak. Vedlo by to k nejistotě a k přímé závislosti na nastupující vládě, která má většinu ve Sněmovně při schvalování státního rozpočtu. Štěpánek se už těší, že v ní bude. Ví ti, kteří tento hokus pokus chtějí v rozporu s evropskými zvyklostmi prosadit, že příště nebudou zase v opozici? Nechci se dožít chvíle, kdy ředitel televize bude prosit vládu o almužnu.
Co si myslíte o projektu Nekrm hydru, který je zaměřen na koordinované neplacení plošných koncesionářských poplatků?
Místopředseda Trikolóry Štěpánek se sám přiznal, že je ideovým otcem nápadu převychovat Českou televizi tím, že nabádá plátce poplatků, aby přestali platit. Má ale vcelku smůlu, protože právně se dá jeho činnost klasifikovat jako nabádání k neplacení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 4 trestního zákoníku. Televizní poplatek je totiž onou „podobnou povinnou platbou". Platba povinná, neekvivalentní, dle soudního judikátu. Štěpánkovým záměrem je způsobit České televizi škodu co největšího rozsahu...
Takhle ale ne. To nejspíš bude mít co vysvětlovat policii a soudu. Možná ještě před volbami. Politik by měl domýšlet důsledky svých činů... jinak přivede 86 tisíc lidí k exekutorovi a sebe do kriminálu.
Já osobně se nehodlám nechat k stáru podobnými Štěpánky násilím převychovávat.
