Koudelka: Pavel brzdí vystřídání Fialovy vlády. Mohl svolat zasedání nové PS ČR podstatně dříve

Prezident Petr Pavel odmítá tlak Andreje Babiše pro jeho brzké jmenování na post premiéra. Po čtvrtečním setkání Pavla a Babiše média píší o tom, že kromě loajality vůči členství ČR v EU a NATO bude prezident Pavel požadovat v koaliční smlouvě podporu institucí demokratického státu, nezávislosti médií veřejné služby, nezávislosti justice, státního zastupitelství, policie a bezpečnostních složek.

Jak postup prezidenta hodnotíte z hlediska Ústavy České republiky? Není to v rozporu s Pavlovým slibem, že nebude zdržovat sestavení nové vlády?

Prezident Petr Pavel zbrzdil vystřídání staré vlády Petra Fialy a nástup nové vlády tím, že svolal zasedání Poslanecké sněmovny až k 3. 11. 2025. Mohl tak učinit podstatně dříve, čímž by se urychlil nástup nové vlády. Vláda Petra Fialy je povinna podat demisi až po skončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny, která může být rychlá, ale též se může protáhnout. Tedy až po listopadové demisi Petra Fialy bude jmenována vláda nová.

Andrej Babiš již není proti muniční iniciativě pro Ukrajinu, jak prohlašoval před volbami. Požaduje, jak sám tvrdí, její revizi a zajištění větší transparentnosti dodávek munice. Může být nátlak ze strany prezidenta Pavla příčinou změny Babišovy rétoriky v této otázce?

Nejsem zpraven o osobních jednáních mezi vítězem voleb Andrejem Babišem a prezidentem republiky. K dodávkám zbraní na Ukrajinu, ale i jinam, mám stejný postoj jako Robert Fico na Slovensku. Tedy zbraně prodávejme tomu, kdo za ně zaplatí, protože to pomůže našemu hospodářství. Nedávejme však zbraně zadarmo.

Mainstreamová média zvedají vlnu paniky kvůli možnému jmenování Filipa Turka do čela ministerstva zahraničí; post ministra obrany může dostat člen strany SPD. Může prezident Pavel zabránit jmenování osob z těchto stran na zmíněné posty?

Bez podpisu prezidenta na jmenovacím dekretu se nikdo ministrem nestane. Prezidenti v 97 % případů návrhům premiérů na jmenování ministrů vyhovují. Občas se však vzepřou. Například prezident Václav Klaus v roce 2005 odmítal jmenovat ministrem zdravotnictví Davida Ratha, dokud nesplní jeho podmínku, že se vzdá funkce předsedy lékařské komory. Prezident Miloš Zeman odmítl návrhy premiéra Andreje Babiše na jmenování M. Pocheho ministrem zahraničí v roce 2018 a později i návrh na jmenování M. Šmardy ministrem kultury. Takový spor prezidenta a premiéra je vždy politickým střetem a záleží na premiérovi, jak by na taková odmítnutí reagoval.

Městský soud v Praze požaduje zbavit Babiše poslanecké imunity. Může se to stát záminkou pro prezidenta Pavla, aby nejmenoval Babiše premiérem?

Z ústavního hlediska má prezident volnost ve jmenování premiéra. Čím své rozhodnutí mediálně zdůvodní, je z hlediska právního vedlejší. Pokud však odmítne jmenovat vítěze voleb předsedou vlády, může na to většina v Poslanecké sněmovně reagovat tak, že nevysloví důvěru vládě vybrané prezidentem bez souhlasu vítěze voleb a odmítne schválit takové vládě státní rozpočet, což by znamenalo ohrožení vládních investic. To povede k obrovskému tlaku hospodářské sféry na prezidenta, aby se s vítězem voleb domluvil.

Děkujeme za rozhovor!