Mluvčí polského ministerstva zahraničí byl odvolán kvůli požadavkům vůči Zelenskému
„Vážení pánové! Mluvčí je pyrotechnik a každý pyrotechnik může odpálit minu. Končím jako tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí - děkuji všem,“ napsal Jasina.
V polovině května diplomat v rozhovoru pro Portál Onet prohlásil, že Polsko očekává od Ukrajiny a jejího prezidenta „omluvu a větší lítost” za volyňský masakr. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvarych ve své reakci označil za nepřijatelné a otravné „jakékoliv pokusy vnutit ukrajinskému prezidentovi nebo Ukrajině to, co Ukrajinci musí dělat ve vztahu ke společné minulosti“. Brzy poté byl Jasin poslán na časově neomezenou dovolenou, ze které se už do práce nevrátil.
Za volyňský masakr jsou označovány masové vraždy polského obyvatelstva Volyně, Východní Haliče a jihovýchodního vojvodství II. Polské republiky během druhé světové války, které podle polské strany spáchali stoupenci Organizace ukrajinských nacionalistů — Ukrajinské povstalecké armády (OUN-UPA). Za vrchol těchto vražd je považováno datum 11. července 1943, kdy ukrajinští nacionalisté zaútočili současně asi na 150 polských vesnic.
Otázka volyňského masakru a také postoje k vůdcům ukrajinských nacionalistů z dob OUN-UPA je jednou z nejsložitějších ve vztazích Varšavy a Kyjeva. V Polsku je volyňský masakr považován za genocidu a etnickou čistku, jejichž následkem podle různých zdrojů zahynulo 100 až 130 tisíc lidí.
Ukrajinští vědci tvrdí, že tyto události byly důsledkem války mezi Zemskou armádou a UPA, které se účastnili i civilisté. Jejich ztráty ukrajinská strana odhaduje na 10 až 20 tisíc lidí.
V roce 2016 polský Sejm stanovil datum 11. července jako Národní den památky obětí genocidy. Ukrajinská Nejvyšší rada toto rozhodnutí odsoudila s tím, že údajně ohrozilo politické a diplomatické úsilí obou zemí.
