Moskva se podělila o návrhy na mírovou smlouvu mezi Jerevanem a Baku
RF hodlá podle jeho slov i nadále pomáhat Ázerbájdžánu a Arménii v přípravě této smlouvy na vzájemně přijatelném základě, aby to byl skutečně dokument zaručující stabilní, vyvážené a dlouhodobé mírové urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
„Vycházíme z nutnosti přesného zakotvení v mírové smlouvě spolehlivých práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu a navrhli jsme stranám jisté myšlenky,” řekl diplomat v rozhovoru pro RBC.
Vyslovil rovněž naději, že tyto myšlenky budou užitečné, stejně jako ruský názor na to, že jsou potřebné nástroje na podporu další realizace podepsané mírové smlouvy.
„Nástroj, který by nepoškodil suverenitu a nezávislost Arménie a Ázerbájdžánu,” poznamenal Galuzin.
Náhorní Karabach, který před 35 lety vyhlásil vystoupení z Ázerbájdžánské SSR a po ozbrojeném konfliktu s Ázerbájdžánem v letech 1992-1994 existoval mnoho let jako neuznaná republika, oznámil konec své existence od 1. ledna 2024.
19. září zahájil Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu vojenskou operaci, kterou nazval „protiteroristické akce lokálního rázu“. V Jerevanu to zhodnotili jako agresi a prohlásili, že v Karabachu nejsou arménské vojenské jednotky. Po třech dnech bylo za zprostředkování ruských mírových sil dosaženo dohody o zastavení palby, mezi podmínkami příměří bylo uvedeno zejména odzbrojení arménských útvarů.
21. září se v ázerbájdžánském městě Jevlach konala schůzka zástupců karabašských Arménů s delegací Ázerbájdžánu věnovaná integraci regionu do sestavy republiky. Na ruském ministerstvu obrany učinili 22. září prohlášení, že ozbrojené jednotky v Karabachu začaly skládat zbraně a vojenskou techniku pod kontrolou ruských mírových sil.
