„Můžeme být vtaženi do války.“ Europoslanec Dostál varuje před obcházením práva veta v EU
Pane poslanče, mohl byste přiblížit, jaké cíle chcete splnit během Vašeho působení v Evropském parlamentu? Případně, jaká oblast bude pro Vás prioritní a proč.
Ondřej Dostál: Hlavním cílem je hájit zájmy našich voličů a plnit to, co jsme slíbili v našem programu, na náměstích i besedách, tedy mír a prosperitu. Nepodílet se na cizích válkách, upřednostňovat diplomatické řešení konfliktů, připravit ČR i EU na multipolární svět 21. století, bránit nekontrolovatelné migraci ze zemí s odlišnými kulturními zvyklostmi. Osvobodit průmysl a zemědělství od zbytečných regulací, které je činí nekonkurenceschopnými, podporovat obchod a uplatnění našeho průmyslu na zahraničních trzích. V oblasti zdravotnictví dosáhnout soběstačnosti ČR i EU ve výrobě základních léčiv, aby se neopakovaly případy jako loňský nedostatek antibiotik.
Česká republika má brzy navrhnout nové komisaře do EP. Vládní STAN vidí jako vhodné uchazeče Nerudovou a Síkelu. Komu podle Vás budou schopni tito dva politici pomoci? Koho byste viděl jako vhodného zástupce k prosazování zájmů ČR v EP?
Ani jedna z obou navržených osob není podle mého názoru vhodným kandidátem na eurokomisaře a nebude mít můj hlas. Paní Nerudová za sebou nemá dosud působení v žádné politické funkci a ani výkon funkce rektorky nepovažuji za úspěšný, byl zatížen kauzami prodeje doktorátů či publikací v predátorských časopisech. S takovou kandidátkou na eurokomisařku bychom patrně příliš potlesku nezískali. Ani dosavadní působení pana Síkely nepovažuji za nějak zvlášť úspěšné, což si může zhodnotit každý pohledem na účtenky za energie v uplynulých letech, a nevidím naději, že by funkci eurokomisaře zvládal lépe.
Jako českého nominanta bych si dokázal představit například některého z bývalých guvernérů ČNB, za ideální bych považoval postup, kdy by tři či čtyři nominanty navrhly například průmyslové svazy či odbory a vyjádřit by se k nim mohli všichni zvolení europoslanci, za vládu i opozici. Ale takový postup by byl příliš demokratický a rozumný, proto neočekávám, že by jej pětikoalice využila, obávám se, že nám místo toho předhodí nějakého politikáře.
Evropský parlament se rozhodl využít dividendy ze zmrazených aktiv Ruska k nákupu zbraní Ukrajině. Ministři pro záležitosti EU projednají právní postup, jak obejít veto Budapešti v otázkách financování zbraní pro Kyjev a sankcí proti Rusku. Pokud bude právo veta v řadě otázek trvale zrušeno, jak to změní charakter Evropské unie a zahraniční politiky jednotlivých členských států?
Koalice Stačilo! je proti jakémukoliv dalšímu omezování práva veta. Já vnímám Evropskou unii jako primárně hospodářský projekt, který byl vytvořen členskými státy za účelem míru a prosperity, i ústavněprávně stále platí, že státy jsou „pány zakládajících smluv“. Proto považuji za nepřijatelné, aby bylo obcházeno veto kteréhokoliv ze států, třeba Maďarska, a aby byl takový stát nucen do zahraniční politiky vůči nečlenským státům, kterou si jeho řádně zvolená vláda nepřeje. Pak by se klidně mohlo stát i nám, že budeme navzdory vetu vtaženi do války, ať už vojenské či obchodní, se kterou nechceme mít nic společného. Snahy obejít veto Budapešti považuji za škodlivé, protože přirozenou reakcí suverénního státu na ignorování veta je rozhodnutí o odchodu z EU a přiblížení rozpadu Unie.
Podle slov prezidenta Petra Pavla bude jedním z hlavních bodů programu červencového summitu NATO ve Washingtonu vytvoření nové strategie vůči Rusku a „systémové změny přístupu“ vůči němu. Jak jeho slova vnímáte? Lze předpokládat, že konfrontační postoj vůči Rusku nabyde oficiální podobu?
Odhaduji, že naši vládní politici budou válčit jen slovně, ale o to intenzivněji. Jako skupina čivav, která štěká na dogu za plotem a soutěží mezi sebou, která je větší alfasamec. Doufám ale, že k žádné skutečné konfrontaci nedojde, protože by to pro nás mohlo být zničující, a zapojovat se do cizích velmocenských válek je to poslední, co Česká republika potřebuje.
