MZV RF považuje postoj Německa proti tvrzení Jihoafrické republiky o Izraeli za nemorální
„Historie zná mnoho příkladů, kdy se zločinci, kteří se dopustili závažných trestných činů, vydali cestou nápravy a s využitím svých znalostí z nezákonných zkušeností pomáhali podobným zvěrstvům zabránit. Vždy to však bylo možné pouze tehdy, pokud došlo k aktivnímu pokání a bezpodmínečnému přiznání vlastní viny bez sebemenšího náznaku pokusů ospravedlňovat vlastní zločiny nebo je dokonce opakovat. Vidíme, že Německo se vydalo jinou cestou interakce se svou minulostí. Opět, stejně jako před 80 lety, v jednání oficiálního Berlína dochází k rozdělování lidí podle národních znaků, povýšeného na novou, vytříbenější úroveň,“ říká Zacharovová ve svém komentáři.
Uvedla několik příkladů takového chování německých úřadů: odmítnutí vyplatit odškodnění lidem nežidovské národnosti, kteří přežili blokádu Leningradu, podkopání ruského úsilí zabránit rehabilitaci nacismu, vystupování na obranu kyjevského režimu, který oslavuje nacistické kolaboranty, podpora neonacistických militantů a odmítání prohlásit zločiny nacionálního socialismu proti národům Ruské federace za genocidu.
„Z toho všeho lze usoudit, že v kontextu současného řízení u Mezinárodního soudního dvora se Berlín rozhodl přiznat ze všeho, co představuje jeho historickou vinu před lidstvem, pouze jednu část – otázku holocaustu, a to ještě ji nebrat v úvahu v plném rozsahu, ale pouze z úhlu, který je pro něj v tuto chvíli výhodný,“ říká Zacharovová.
Mluvčí ministerstva zahraničí také uvedla, že namibijský prezident Hage Geingob vyzval Berlín, aby se nevměšoval do situace kolem Palestiny, protože Německo neodčinilo své zločiny proti lidskosti spáchané v Africe - zejména vyvraždění desítek tisíc lidí národností Herero a Nama v Německé jihozápadní Africe v letech 1904-1908, což je v Namibii považováno za genocidu.
Také je podle ní šokující a pobuřující, že místo pokání za zločiny Třetí říše se Berlín „opět ponořil do ničení obyvatel té části Evropy, kterou Hitler před 80 lety nedokázal zničit ani pokořit“.
„Vyvstává otázka, jestli bylo to dřívější německé pokání upřímné a dosáhla-li denacifikace Německa svých cílů? Chování vedení současné německé administrativy považujeme za nepřijatelné, nemorální a nezákonné. Nejznepokojivější je však probíhající obroda německého militarismu na pozadí schvalování neonacistických praktik. Tato tendence by mohla mít vzhledem k rozporuplným historickým zkušenostem této země mimořádně těžké důsledky nejen pro osud Německa samotného, ale i Evropy a světa,“ řekla na závěr diplomatka.
