Pokud vláda na Ukrajinu posílá vše, musí poslat i ukrajinské muže v branném věku, tvrdí Hamplová
Jana Zwyrtek Hamplová: Pokud jde o otázku návratu ukrajinských mužů, věkem spadajících do branného věku, na Ukrajinu, pak jde v případě mobilizace o poměrně logický požadavek, a na základě mezinárodního práva k této kooperaci České republiky a Ukrajiny mělo už dříve předběžně dojít. Tu situaci jsme si totiž sami připravili tím, že lidé z Ukrajiny sem mohli přijít v podstatě bez jakékoliv kontroly - zdravotní, sociální, a hlavně bez toho, že by se zjišťovalo, zda jsou skutečně lidmi v ohrožení, nebo jde jen o přesun za klidnějším životem s využitím dané možnosti a naší otevřené náruče bez důkladnějšího prověření, třeba i ve vztahu právě k branné povinnosti.
Co to přináší v praxi, občas vidíme, a dnes přichází tento také očekávaný dopad - Ukrajina může žádat své muže, kteří by se od mobilizace de facto na našem území skrývali před brannou povinností své země, a paradoxně by mohli přihlížet tomu, jak za ně chodí nasazovat životy vojáci jiných zemí včetně naší. Tato debata totiž přichází v době, kdy se začíná, nutno dodat v rozporu s názorem většiny českého národa, mluvit nenápadně o tom, že by na ukrajinskou frontu měli zamířit vojáci NATO, tedy možná i vojáci čeští. To by bylo více než absurdní a odsouzeníhodné. Ta válka skutečně není naše, i když se nám to mnozí naši politikové snaží vnutit. Tedy vydání ukrajinských mužů, aby šli bojovat za svou vlast tak, jak velí jejich prezident, by byla jediná možná cesta.
Podotýkám ovšem současně a velmi nahlas, že patřím mezi zastánce diplomatického řešení rusko-ukrajinského konfliktu, protože trvající válka žádné řešení přinést nemůže - maximálně eskalaci a další tisíce mrtvých, a to je to poslední, co bychom si měli přát. Pokud jsme tedy normální lidé.
A neměli bychom si válku nechat vnutit ani těmi nahoře, pro které jsme nedůležité figurky. Víte, tyto hry světových velmocí včetně USA, díky kterým kvetou miliardové obchody, a v nichž zájmy Ukrajiny jsou to poslední, o co v nich jde, mně neuvěřitelně vadí, odmítám je, a proto také nechci, aby se na nich Česká republika jakkoli podílela a hrála v nich roli užitečného hlupáka. Bohužel se to ale děje - naše vláda zcela odsunula zájmy České republiky a našich občanů, a její priority jsou dnes zcela jinde. Říkám jí proto už nějakou dobu vláda nečeská. Pokud ale na Ukrajinu posílá vše, co lze, pak musí na Ukrajinu poslat i ukrajinské muže v branném věku, jiné cesty není. Nebo se jasně vyslovit pro diplomatické řešení, přestat tleskat válce, ať si ji přeje kdokoliv, přestat pálit kalendáře s mírovými symboly, a pro mír začít něco dělat. Pak by těchto dilemat, zda mladé muže posílat na možnou smrt, byla ušetřena. Ale sama si tu situaci připravila, a musí si s ní poradit. Podepsat smlouvu na stíhačky za miliardy je snadné, patrně se dobře přijímalo i klepání na rameno, ale odpovědná správa země je velmi o něčem jiném.
Podle BBC do Evropy odešlo až 650 tisíc Ukrajinců branného věku. Koncem prosince minulého roku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyzval své krajany, kteří nyní žijí v zahraničí a jsou ve věku mezi 18 až 60 let, aby se neprodleně hlásili k odvodu. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) asi 200 tisíc Ukrajinců v tomto věkovém rozpětí žije v Německu a v Česku jich je kolem 80 tisíc. V České republice přitom nejsou zákony k tomu, aby vydávaly do vlasti muže, kteří před válkou utíkají. Minulý týden slovenský ministr obrany Robert Kaliňák v televizním pořadu ohledně pokračování pomoci Ukrajině uvedl, že nic by ukrajinské armádě nepomohlo víc, než návrat bojeschopných mužů.
