Pomoc energiemi Ukrajině pocítí Češi v peněženkách. Nadbytek kapacit nemáme, varuje Vitásková
Premiér Fiala za velký úkol pokládá pomoc Ukrajině s energiemi přes letošní zimu. Má Česká republika nyní nadbytek energetických kapacit, kterými se může podělit? Pocítí tuto „pomoc” i čeští spotřebitelé energií?
Alena Vitásková: Čeští spotřebitelé tuto pomoc pocítí ve svých peněženkách. Pomoc musí někdo zaplatit, nebude zdarma. Tato pomoc bude hrazena z veřejných financí, nikoli dobrovolných darů.
Pan premiér Fiala, jako český premiér, upřednostňuje pomoc cizí zemi, před nutností řešit problémy u nás doma. To se všeobecně a dlouhodobě ví a občané nejsou s tímto stavem srozuměni.
Nadbytek energetických kapacit Česká republika nemá. Plyn dovážíme, uhlí zastavujeme těžbu, ropu netěžíme, palivo do jaderných elektráren dovážíme z Ruska. Pokud pan premiér hovoří o energiích, tak může hovořit pouze o elektrické energii, kterou vyrábíme a zde bychom mohli nějaký nadbytek mít.
Ale my raději u nás doma dovolíme, aby cena elektrické energie, ale i plynu byla nepřijatelně vysoká, (jedna z nejvyšších v zemích EU, USA a dalších srovnatelných ekonomik). Sami jsme si vysokými cenami „položili na kolena“ vlastní průmysl, snížili zásadně životní úroveň našich občanů, přičinili se o úpadky firem, ožebračili živnostníky, vzali lidem spokojenost a radost, což považuji za důležitý parametr hodnocení kvality života v dané zemi.
Pan premiér, ale i celá řada dalších politiků u nás si neuvědomují, že jejich národ by měl být pro ně „posvátny“, je to ta nejvyšší priorita, pro kterou by měli pracovat, je to ta nejvyšší hodnota, kterou daná země má. Národ, občané jsou největší bohatství státu. Pečujme o národ jako o sebe samotné, jen tak můžeme vzkvétat a dosahovat vyšších hospodářských a morálních hodnot.
Podle ministra Hladíka v zimě kvůli záplavám na Jesenicku bez plynu zůstanou tisíce domácností i firem. V postižených oblastech stát pomůže zajistit náhradní řešení. Neměli by se v první řadě řešit postižené české domácnosti a až pak pomoc do zahraničí?
Ano, v prvé řadě by se měli řešit české domácnosti a firmy postižené povodněmi, ale také senioři – důchodci, kterým byla odmítnutá legislativou daná plná valorizace jejich důchodů a celá řada problémů, která sužují naše občany a živnostníky.
Situaci v postižených oblastech na Severní Moravě po letošních povodních v celku dobře znám. Nejen z důvodu, že zde bydlím, ale rovněž například z laxního přístupu k opravám plynárenských zařízení. Je mi smutno z toho, jak se postižení občané nechávají doslova na holičkách. Když si uvědomíte, kolik rodiny zaplatí za energie při vysoušení svých domů (a to jsou ti šťastnější, kterým dům zůstal), ve kterých se nyní nedá bydlet a jaká je pomoc státu???
Dokáži si vůbec představit na Hradě (prezident a první dáma) nebo ve Strakovce (vláda v čele s premiérem) v jak bezmocné situaci jsou postižení senioři, rodiny s dětmi z těchto oblastí?
Krátce po povodních, kdy se téměř všichni politici nechali vyfotit na místě katastrofy, se prioritně řeší jejich statisícové platy, nebo nově připravovaná apanáž pro první dámu paní Pavlovou ve výši 100 tisíce korun. Hluboce se za ně stydím, tak se nemohou chovat vedoucí představitelé státu. Jen srovnejte pomoc státu občanům v oblastech postižených povodněmi ve srovnání s platy politiků. To je přece tragické.
Čím si vysvětlujete snížení cen zemního plynu pro zákazníky bez fixace společnostmi E.ON, innogy a Pražská plynárenská? Jedná se o souboj o nové klienty?
Hrátky s cenami a jejich změnami jsou pro mě neprůhledné. Podporují jen „turistiku“ spotřebitelů stále hledat údajně výhodnějšího dodavatele. Většinou na těchto změnách v konečném výsledku prodělávají.
Dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že ceny plynu a energií jsou spekulativní. Neodráží skutečnou hodnotu. Burza, která „jako“ ceny ovlivňuje je matení spotřebitelů. Je to dobrá výmluva – cena na burze roste – klesá. V systému chybí např. dlouhodobé kontrakty nejen na dovoz plynu. Burzu je nutné stejně jako systém emisních povolenek podstatně upravit, nebo zrušit. Dodávky energií, vody by měly být veřejnou službou, nikoliv v mnoha případech nekalým byznysem a podporou „energo-šmejdů“.
Předpokládám, že si většina občanů všimla, jak skokově rostou regulované ceny, jejichž výši určuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a spotřebitel je povinen tyto ceny platit. Opravdu ERÚ plní svoji zákonnou povinnost a vytváří rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu, chrání spotřebitele???? Vím, o čem hovořím, byla jsem předsedkyni tohoto úřadu 6 let a nesmyslné růsty cen jsem nepřipustila.
Příští rok skončí smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a Rakouska. Podle analytika Christopha Halsera bude pro Evropu jednodušší, když ztráty ruského plynu bude kompenzovat dovozem LNG z USA a dalších států. Má ale trh LNG dostupné kapacity pro státy centrální Evropy a jakou cenu budou muset pak uhradit koneční spotřebitele?
Dostatečné dostupné kapacity LNG pro centrální Evropu nejsou a cena je pro spotřebitele v násobcích vyšší.
Analytik, který má jasno, jak ještě více poškodit zájmy evropských občanů? Dle něj bude pro Evropu jednodušší nahradit ztrátu ruského plynu kompenzací LNG z USA a dalších států. Vždyť kvůli tomu se sabotáží „odstřelil“ tranzitní plynovod Nordstream!! Nebo se pletu? Celou dobu šlo o odstřihnutí Evropy od výhodných dodávek ruského plynu nejlevnější cestou, jako jsou tranzitní plynovody. Celou dobu jde o navýšení cen plynu dodávkami LNG a také zajištění nekonkurenceschopnosti evropského hospodářství. Nahrazujeme jednu závislost druhou závislostí, zatím bez znatelné výhody. Další investice do terminálu, tankeru, když byly vybudovány přepravní tranzitní plynovody – nejvýhodnější a nejbezpečnější způsob dodávek zemního plynu přímo od producentů.
Koneční spotřebitelé budou hradit v násobcích vysoké ceny plynu, což již nyní pociťují nejen podnikatelé a jejich krachující firmy, ale především občané. Nejde o nic jiného než ekonomicky poškodit evropské země.
Kyjev předložil Baku a Bratislavě podmínky pro pokračování tranzitu plynu na Slovensko prostřednictvím svého tranzitního plynového systému. Slováci a Ázerbájdžánci se musí s Ruskem dohodnout na nepřípustnosti ostřelování ukrajinské přepravní soustavy plynu. Co si o takovém ultimátu myslíte? A proč Kyjev najednou změnil názor? Ukrajinské úřady již dříve opakovaně vyloučily prodloužení dohody s Gazpromem.
Tuto taškařici se mi nechce ani komentovat. Je zřejmé, že Kyjevu budou chybět miliardy, které Rusko za tranzit plynu přes jejich území platilo. Je logické, že tyto peníze chybí všem, přes které tranzitní plynovody prochází. Je to jak Slovensko, tak Česká republika (bankrotující Net4Gas) a řada dalších zemí. Čím dříve konflikt na Ukrajině bude ukončen, tím dříve můžeme očekávat pomalou normalizaci a opětovné navázání obchodních vztahů. Jedno si musíme ale uvědomit. Již nikdy se nevrátíme do původních obchodních podmínek. Máme malou, ne-li žádnou šanci dohnat prudce se rozvíjející ekonomiky zemí, které vstupují do BRICS.
Do nedávna nejvyspělejší a nejbohatší kontinent světa Evropa rychle ztrácí na svém významu, je v úpadku. Jen si to mnozí politici nechtějí připustit a k nápravě nic nepodnikají.