Poslanec Koten: Odmítáme omezování bezúhonných držitelů zbraní
Koten: V souvislosti se střelbou na FF UK těžko hledám slova pro tento čin a vyjadřuji soustrast nad zmařenými mladými životy a podporu rodinám i zraněným.
Co považujete za hlavní ponaučení z tohoto tragického odpoledne na univerzitě?
Bohužel tato tragická událost znovu ukázala, jak jsme zranitelní a jak se nevyplatí podceňovat bezpečnost ve školách, nemocnicích, kulturních zařízeních a vůbec v prostorech s větší koncentrací lidí. Koncepce ochrany měkkých cílů, modifikovaná po událostech v ostravské Fakultní nemocnici z roku 2019, bohužel nebyla dostatečně naplněna a dotační tituly nebyly masivně využívány ke zvýšení bezpečnosti, což ostatně konstatoval i NKÚ ve svém nálezu z roku 2021. Již dávno vznikla potřeba nastavit systémové změny v oblasti ochrany kritické infrastruktury a měkkých cílů. V tomto MV trestuhodně zaspalo a nyní za to sklízíme trpké plody. Měkké cíle přitom mají různé zřizovatele a ti by měli prostřednictvím svých bezpečnostních expertů a prováděných auditů rozhodnout o jednotlivých opatřeních vedoucích k zajištění bezpečnosti osob ve svých objektech. Jedná se nejen o školy, ale i nemocnice, divadla, nákupní centra atp. Je to tedy věcí nejen ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy, ale také krajských samospráv. Je smutné, že se něco takového musí stát, aby se to teprve potom začalo realizovat.
Dalo se podle Vás této události předejít, pokud by bezpečnostní složky věnovaly více pozornosti sledování psychicky labilních a potenciálně nebezpečných osob?
Žijeme ve společnosti, kde je normou zhoršování úrovně duševního zdraví populace. Tento jev je velmi nebezpečný nejen z pohledu možných tragických událostí jako důsledku fatálního selhání jedince. Neomezuje se pouze na Českou republiku a ani na oblast zneužití střelné zbraně, ale vztahuje se i na odolnost společnosti pro případ krizí a ohrožení jako takovou. Nelze se tomu divit, když společnost považuje různé poruchy duševního zdraví, jakou je třeba neschopnost uvědomění si reality, pokud jde o pohlaví či živočišný druh, za jakési „právo” a tyto nemocné jedince, místo toho, aby jim společnost zajistila odbornou, tedy psychiatrickou pomoc, je ještě adoruje jako „celebrity“. Je například alarmující, že starostou jedné pražské městské části je jedinec, jehož chování dlouhodobě jeví znaky výrazně snížené příčetnosti, a důsledky pro něj za toto jeho chování jsou již i trestněprávní, avšak ve funkci je dál a odborná pomoc mu poskytnuta zjevně nebyla. Tato tolerance bohužel vede k pandemii takto nemocných. Každopádně rodina a blízké okolí by mělo vždy policii upozornit na patologickou změnu v chování osob a policie by si měla obratem prověřit, zda taková osoba není držitelem zbrojního průkazu a zbraní. Zároveň platí, že pokud někdo plánuje na sociální síti hromadnou vraždu, jeho sledující, kteří si čtou takové příspěvky, mají ohlašovací povinnost. V opačném případě mohou být potrestáni podle § 368 Neoznámení trestného činu.
Je nutné přísněji kontrolovat licence k držení a nošení zbraní?
Naše zbraňová legislativa je jedna z nejpropracovanějších a nejlepších v Evropě. Osobně si myslím, že každý lékař, který dává potvrzení o zdravotní způsobilosti žadatele o zbrojní průkaz, by si v případě jakýchkoliv pochybností měl vyžádat i psychologické, popřípadě psychiatrické vyšetření žadatele. Odmítáme omezování bezúhonných držitelů zbraní, nicméně v novele zbraňové legislativy je nyní nově zakotveno elektronické propojení s databázemi lékařů pro vyhodnocování aktuálního zdravotního stavu u držitelů zbrojního průkazu, což by mohlo pomoci právě v takových případech, který se stal.
