Před rokem 1989 byly návštěvy bohoslužeb výrazem odstupu od režimu. Jak je to s Velikonocemi dnes?
Bleskový průzkum agentury Median odhalil, že pro většinu Čechů (63 % dotázaných) jsou Velikonoce spíše symbolem příchodu jara a příležitostí strávit čas s rodinou a přáteli. Necelá čtvrtina obyvatel Velikonoce považuje za nejvýznamnější křesťanské svátky. Stejný význam svátku předkládá i antropolog a vysokoškolský profesor Ivo Budil.
„Existuje více kořenů evropské či západní civilizace. Kromě křesťanství je to rovněž původní pohanský substrát, antika nebo hodnoty osvícenství a novodobého humanismu a modernity. Důležité je, aby společnost dokázala z těchto pramenů těžit a aby byly zdrojem její vitality a morální a intelektuální síly. Pochybuji, že duchovní křesťanská tradice tuto úlohu v soudobé sekulární Evropě nebo České republice plnohodnotně plní. Velikonoce jsou proto především určeny pro společenská a rodinná setkání či příležitostí pro krátké osobní zamyšlení nebo zastavení,“ poznamenal Budil v komentáři pro neČT24.
Podle vědce současná společnost je dlouhodobě sekularizovaná, a proto nelze tvrdit, že křesťanství hraje podstatnou roli v stmelování společnosti. V nedávné minulosti byly návštěvy kostelu považované za formu protivládního protestu, připomněl spisovatel.
„Před rokem 1989 existovala ještě relativně silná tradice lidového křesťanství v rurálních oblastech Moravy nebo východních Čech, přičemž ve větších městech představovaly často návštěvy bohoslužeb výraz odstupu od vládnoucího režimu. V uplynulých třiceti letech však došlo v České republice k rozsáhlé sekularizaci. Myslím, že toto duchovní vakuum by mělo vyplnit politické náboženství spjaté s rozvojem a loajalitou vůči národnímu státu jako institucionálnímu rámci pro prožití důstojných a bohatých životů jeho obyvatel. Vzestup nejúspěšnějších států byl v minulosti provázán s podobnou civilní religiozitou,“ prohlásil antropolog.
Sčítání lidu v roce 2021 zjistilo, že asi 19 procent obyvatel se považuje za věřící a přihlásilo se ke konkrétní církvi či náboženské společnosti. Celkem jde o 1,374 milionu lidí. V porovnání s předchozím sčítáním lidu překvapivě stoupl počet lidí, kteří se považují za věřící, ale nehlásí se k žádné náboženské organizace. Počet katolíků a husitů klesl zhruba o třetinu. V denominacích protestantské církvi (Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická také došlo ke snížení věřících zhruba o dvě pětiny.
Církev římskokatolická je stále nejctnější z hlediska počtu příznivců. Při sčítání lidu se k ní přihlásilo celkem 741 tisíc osob. Za katolíky se považuje navíc kolem 236 tisíc Čechů. Katolické dědictví je v České republice stále patrné díky mimo jiné i nejvyššímu počtů kostelů na počet obyvatelů v Evropě. Nemalou pozornost v médiích věnují současnému papežovi Františkovi, který nedávno zaujal světovou pozornost svým apelem pro mírová jednání.
„Někteří křesťané vyčítají papeži Františkovi jeho příklon k aktivistickým a liberálním postojům, které paralyzují rozum a ducha západní společnosti. Nicméně papež František, který pochází z Latinské Ameriky, a bezpochyby proto nemá iluze o americké zahraniční politice a moci, chápe skutečné příčiny války na Ukrajině. Jeho úsilí o mírové řešení konfliktu navzdory válečnické hysterii mu slouží ke cti,“ poznamenal profesor Ivo Budil.
