Státy EU chtějí válčit do posledního eura daňových poplatníků. Paroubek ke „vzdorosummitu” v Paříži
V Saúdské Arábii byli u jednacího stolu zástupci tří největších světových dodavatelů ropy. Jak hodnotíte místo jednání a složení stran?
Byla to jedna z možností, kde uspořádat setkání amerických a ruských vyjednavačů. Oba státy mají velmi dobré vztahy se Saúdskou Arábií. Jsou propojeny společnými zájmy. USA spíše politickými zájmy, pro Rusko je Saúdská Arábie hlavním partnerem při určování strategie v rozsahu těžby ropy zemí OPEC a Ruska. Jinak řečeno, obě země rozhodujícím způsobem ovlivňují cenu ropy a nepřímo také ceny plynu ve světě.
Byla pro Vás překvapením absence zástupců evropských států, nebo jde o zákonitý výsledek slabé diplomacie většiny evropských zemí?
Evropská unie trpí krizí vůdců. Prostě nemá lídry, a to ani v čele Evropské komise, ani v čele rozhodujících evropských států.
EU nebyla schopna zformulovat alternativní politiku vůči Ukrajině a Rusku, v podstatě slepě následovala politiku Bidenovi administrativy. Politika USA se ovšem po nástupu nového prezidenta o 180 stupňů změnila. To zatím evropské státy vesměs nebyly schopny vstřebat. Kromě toho by bylo otázkou, kdo by vlastně EU zastupoval u jednacího stolu. Jeho mandátem by bylo nejspíš mlčení, neboť 27 evropských lídrů se nedokáže domluvit na společném stanovisku k ukončení války.
Prostě EU se nechala vmanévrovat již předchozí garniturou, která vedla USA, do pozice druhořadé mocnosti, se kterou není třeba počítat.
Fox News uvádí, že Moskva a Washington stanovily provedení voleb na Ukrajině jako jednu z klíčových podmínek úspěšného procesu řešení konfliktu. Přitom Zelenskyj prohlašuje, že na Ukrajině volby nikdo nechce. Může se Zelenskyj stát překážkou v mírové regulaci na Ukrajině?
Není třeba si nalhávat, že Zelenskyj se bojí nových prezidentských voleb. Podle cinknutých průzkumů veřejného mínění má sice podporu většiny Ukrajinců, ale tomu málokdo věří. Již zhruba tři čtvrtě roku je Zelenskyj prezidentem, kterému vypršel jeho mandát.
Nebezpečné pro budoucí vývoj ve východní Evropě tak může být, že pokud by Zelenskyj podepsal mírovou smlouvu za Ukrajinu bez obnovení svého mandátu, kdokoliv z jeho nástupců v čele Ukrajiny by to mohl zpochybnit a konflikt obnovit.
Podle slov ministra zahraničních věcí Marca Rubia by Evropská unie měla v určitém okamžiku usednout k jednacímu stolu, protože zavedla sankce proti Rusku. Znamená to, že role EU v jednacím procesu bude omezena na zrušení sankcí?
Je to dost pravděpodobné. Sankce uvalené na Rusko ničemu nepomohly. Nesrazily Rusko na kolena ani hospodářsky, ani politicky, ba ani vojensky. Naopak. Sankce uvalené na Rusko Evropskou unií bohužel poškodily spíše země EU. A možná nejvíce právě Českou republiku. Nezapomínejme, že jsme v letech 2022 a 2023 zažili v souhrnu zhruba třicetiprocentní nárůst spotřebních cen. Tedy, nebývalý nárůst inflace. A jedním z hlavních důvodů bylo zdražení energetických surovin a následně pohonných hmot a energií, průmyslových kovů, ale také zemědělských produktů v důsledku války na Ukrajině.
Ostatně, prezident Macron a premiér Starmer se budou moci vyjádřit, jak jejich země přispějí k mírovému úsilí USA, už příští týden, při své návštěvě ve Washingtonu, při jednání s prezidentem Trumpem.
Macron v Paříži svolal neoficiální summit lídrů EU. Ti však nebyli schopni naformulovat svůj plán pro Ukrajinu. Jaké další kroky očekáváte od Evropské unie v tomto směru? Schválí EU Trumpův plán, nebo se pokusí nadále samostatně podporovat Kyjev?
Evropská unie je skutečně impotentní, pokud jde o svou schopnost se na něčem smysluplném dohodnout. Lidé chtějí ukončení války na Ukrajině. Chtějí žít v bezpečné Evropě. Summit lídrů EU v Paříži vypadal spíše jako vzdorosummit zemí, které hodlají válčit s Ruskem až do posledního ukrajinského vojáka a do posledního eura či koruny, které vytřepou z daňových poplatníků.
Fiala nedostal pozvánku na summit do Paříže, a to i přesto, že ČR je jedním z lídrů EU v podpoře Ukrajiny – přijala největší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele, založila muniční iniciativu. Co to podle Vás znamená?
Česko vynaložilo ohromné peníze na podporu Ukrajiny. Podle Kielského institutu to bylo za tři roky 232 miliard Kč. I pokud jde o výdaje v absolutním vyjádření, Česko se zařadilo za hospodářsky nejvýznamnější státy západní Evropy a samozřejmě za USA. Co do objemu výdajů za námi zůstala i Francie a celý peloton dalších zemí Západu, kromě těch hospodářsky nejvýznamnějších. Bohužel, premiéra Fialu i přes tyto oběti českého obyvatelstva, českých daňových poplatníků, neberou „velcí kluci” z EU vážně.
Je to svého druhu sprosťáctví, ale je to tak. Ty obří peníze, které vydala Fialova vláda na ukrajinskou věc, pak samozřejmě chybí v mnoha položkách státního rozpočtu. Šetřilo se na penzích, na zdravotnictví (platy učitelů a zdravotnického personálu), v sociální oblasti, ve školství (zj. pokud jde o platy personálu škol ve školních jídelnách) a prakticky ve všech oblastech státních výdajů, s výjimkou výdajů na armádu a na církevní restituce. Tam se navyšovalo.
Děkujeme za rozhovor!
