https://42tcen.com/entry/v-elysejskem-palaci-doslo-k-rozkolu-kvuli-situaci-v-pasmu-gazy
V Elysejském paláci došlo k rozkolu kvůli situaci v Pásmu Gazy
V Elysejském paláci došlo k rozkolu kvůli situaci v Pásmu Gazy
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem vážně rozdělil okolí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, uvedla rozhlasová stanice Europe 1 s odvoláním na... - 20.11.2023, 42TČen
2023-11-20T12:46:18
2023-11-20T03:11:41
Francie
Izraelsko-palestinský konflikt
Elysejský palác
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
https://42tcen.com/files/entries/1700480849_ssss.gif
„Konflikt mezi Izraelem a Hamásem hluboce rozdělil tým. Do takové míry, že už spolu nemluví!,“ cituje rozhlasová stanice slova jednoho z prezidentových poradců. Důvodem je podle něj to, že „někteří nejsou daleko od myšlenky, že Hamás je hnutí odporu“. Jak uvádí rozhlasová stanice, v Elysejském paláci se také odehrávají spory, které jsou mimo jiné podpořeny nedůvěrou části nejbližšího okolí hlavy státu vůči Macronovu zvláštnímu poradci pro komunikaci a strategii Frederiku Michelovi. Sám radní o víkendu upozornil deník Monde na „závist“ a „klanový boj“ v administrativě. Podle rozhlasové stanice by Macron mohl mít chuť provést změny v týmu, a to až do odvolání generálního tajemníka Elysejského paláce Alexise Kohlera. Izrael 7. října byl vystaven bezprecedentnímu raketovému útoku z Pásma Gazy v rámci operace Al-Aqsa Flood, kterou vyhlásilo vojenské křídlo palestinského hnutí Hamás. Bojovníci organizace pak pronikli do pohraničních oblastí na jihu Izraele, kde zahájili palbu na vojáky i civilisty a zajali více než 200 rukojmích. V Izraeli podle posledních údajů úřadů zahynulo asi 1,2 tisíce lidí, tento počet zahrnuje civilisty, vojáky, zahraniční občany a dělníky, hlášeno je také více než 5 tisíc zraněných. Izraelská armáda v reakci na to zahájila operaci Železné meče proti Hamásu v Pásmu Gazy. Během několika dní izraelská armáda převzala kontrolu nad všemi obcemi u hranic s Gazou a začala provádět letecké údery na objekty, včetně civilních, na území Pásma. Izrael také oznámil úplnou blokádu Pásma Gazy: byly zastaveny dodávky vody, potravin, elektřiny, léků, paliva. Koncem října začala pozemní fáze izraelské operace v enklávě. Město Gazy bylo obklíčeno izraelskými pozemními silami a enkláva byla ve skutečnosti rozdělena na jižní a severní část. Počet mrtvých při izraelských úderech v Pásmu Gazy přesáhl 13 tisíc lidí, zraněno bylo přes 30 tisíc lidí. Ruské velvyslanectví oznámilo, že během eskalace konfliktu zahynulo 20 Rusů, dva jako rukojmí a sedm bylo uvedeno jako nezvěstných. Podle různých zdrojů může být v zajetí Hamásu asi 150 Izraelců. Samotné hnutí uvedlo, že v Pásmu Gazy je asi 200 až 250 zajatců. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo strany k zastavení bojů. Podle postoje ruského prezidenta Vladimira Putina je řešení blízkovýchodní krize možné pouze na základě „oboustátního“ vzorce schváleného Radou bezpečnosti OSN, který předpokládá vytvoření nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 s hlavním městem ve Východním Jeruzalémě. Palestinsko-izraelský konflikt, který je spojen s územními zájmy stran, je zdrojem napětí a bojů v regionu po mnoho desetiletí. V roce 1947 bylo rozhodnutím OSN o aktivní roli SSSR rozhodnuto o vytvoření dvou států Izraele a Palestiny, ale bylo vytvořeno pouze izraelské.
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
2023
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60

V Elysejském paláci došlo k rozkolu kvůli situaci v Pásmu Gazy

 Elysejský palác - 42TČen
© © Fotolia / fanfan
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem vážně rozdělil okolí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, uvedla rozhlasová stanice Europe 1 s odvoláním na poradce.

„Konflikt mezi Izraelem a Hamásem hluboce rozdělil tým. Do takové míry, že už spolu nemluví!,“ cituje rozhlasová stanice slova jednoho z prezidentových poradců.

Důvodem je podle něj to, že „někteří nejsou daleko od myšlenky, že Hamás je hnutí odporu“.

Jak uvádí rozhlasová stanice, v Elysejském paláci se také odehrávají spory, které jsou mimo jiné podpořeny nedůvěrou části nejbližšího okolí hlavy státu vůči Macronovu zvláštnímu poradci pro komunikaci a strategii Frederiku Michelovi. Sám radní o víkendu upozornil deník Monde na „závist“ a „klanový boj“ v administrativě. Podle rozhlasové stanice by Macron mohl mít chuť provést změny v týmu, a to až do odvolání generálního tajemníka Elysejského paláce Alexise Kohlera.

Izrael 7. října byl vystaven bezprecedentnímu raketovému útoku z Pásma Gazy v rámci operace Al-Aqsa Flood, kterou vyhlásilo vojenské křídlo palestinského hnutí Hamás. Bojovníci organizace pak pronikli do pohraničních oblastí na jihu Izraele, kde zahájili palbu na vojáky i civilisty a zajali více než 200 rukojmích. V Izraeli podle posledních údajů úřadů zahynulo asi 1,2 tisíce lidí, tento počet zahrnuje civilisty, vojáky, zahraniční občany a dělníky, hlášeno je také více než 5 tisíc zraněných.

Izraelská armáda v reakci na to zahájila operaci Železné meče proti Hamásu v Pásmu Gazy. Během několika dní izraelská armáda převzala kontrolu nad všemi obcemi u hranic s Gazou a začala provádět letecké údery na objekty, včetně civilních, na území Pásma. Izrael také oznámil úplnou blokádu Pásma Gazy: byly zastaveny dodávky vody, potravin, elektřiny, léků, paliva.

Koncem října začala pozemní fáze izraelské operace v enklávě. Město Gazy bylo obklíčeno izraelskými pozemními silami a enkláva byla ve skutečnosti rozdělena na jižní a severní část.
Počet mrtvých při izraelských úderech v Pásmu Gazy přesáhl 13 tisíc lidí, zraněno bylo přes 30 tisíc lidí. Ruské velvyslanectví oznámilo, že během eskalace konfliktu zahynulo 20 Rusů, dva jako rukojmí a sedm bylo uvedeno jako nezvěstných. Podle různých zdrojů může být v zajetí Hamásu asi 150 Izraelců. Samotné hnutí uvedlo, že v Pásmu Gazy je asi 200 až 250 zajatců.

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo strany k zastavení bojů. Podle postoje ruského prezidenta Vladimira Putina je řešení blízkovýchodní krize možné pouze na základě „oboustátního“ vzorce schváleného Radou bezpečnosti OSN, který předpokládá vytvoření nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 s hlavním městem ve Východním Jeruzalémě.

Palestinsko-izraelský konflikt, který je spojen s územními zájmy stran, je zdrojem napětí a bojů v regionu po mnoho desetiletí.

V roce 1947 bylo rozhodnutím OSN o aktivní roli SSSR rozhodnuto o vytvoření dvou států Izraele a Palestiny, ale bylo vytvořeno pouze izraelské.