Ve většině států EU se koncesionářské poplatky neplatí. Doležal podpořil jejich zrušení v ČR

Pane poslanče, koaliční rada se dohodla na zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média. Plošné koncesionářské poplatky mají být nahrazeny přímým financováním ze státního rozpočtu, a to nejspíše v roce 2027. Co si o tomto záměru myslíte?

Tento záměr je zcela v souladu s programovým prohlášením vlády i s dlouhodobým programem a přesvědčením hnutí SPD i s mým osobním přesvědčením. Takže má moji plnou podporu.

Veřejnoprávní média financuje ze státního rozpočtu Slovensko, Maďarsko i Francie. Může tato změna přispět ke zlepšení ekonomické situace občanů?

Ano, zcela jistě. Občanům a rodinám se tímto krokem sníží jejich daňové zatížení (protože koncesionářské poplatky jsou svou povahou de facto speciální daně) a zvýší se tudíž i jejich disponibilní příjmy a kupní síla. A zrušení těchto poplatků také zásadně pomůže českým firmám, protože jejich výše po posledním zvýšení (dle počtu zaměstnanců) ze strany Fialovy vlády byla pro ně mnohdy až drakonická. A dodejme, že poplatky za tzv. veřejnoprávní rozhlas a televizi neplatí občané ve dvou třetinách členských států Evropské unie.

Před změnou způsobu financování by mělo dojít ke zrušení poplatků u vybraných skupin obyvatel, zejména u seniorů. Podle současného ředitele ČT Hynka Chudárka by médium kvůli tomu nemohlo veřejnou službu naplňovat, a to proto, že tato skupina obyvatel tvoří 47 procent z celkového výběru poplatků. Může podle Vás tento přechodný krok mít výše naznačené likvidační důsledky pro ČT?

Zaprvé je třeba říci, že koaliční rada tento krok prozatím neschválila. Ale ptáme-li se obecně, zrušení poplatků pro seniory by určitě neznamenalo překážku pro naplňování veřejné služby ze strany České televize. Po tomto zrušení by roční příjem České televize z poplatků činil více než 3 miliardy korun (plus příjmy z reklamy), což na zajištění veřejné služby bohatě stačí. A nikde není psáno, že Česká televize musí mít téměř deset programů a věnovat se ve velkém rozsahu i klasicky komerční produkci. Na zajištění veřejné služby stačí i méně než 3 miliardy korun ročně.

Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček prohlásil, že bez silných a nezávislých médií veřejné služby „budujeme stát podobný elektroinstalaci bez pojistek“. Zaručuje však výběr plošných povinných poplatků od občanů skutečnou nezávislost médií? Případně, co tuto vysněnou nezávislost garantuje?

Maximální politickou nezávislost a objektivitu médií veřejné služby nezajišťuje způsob jejich financování, nýbrž vysoký profesní a morální kredit jejich zaměstnanců a důsledný systém jejich veřejné kontroly. A rovněž tak široké konkurenční prostředí, kde např. žádná televize nemá dominantní či monopolní postavení na poli zpravodajství a politické publicistiky.

Může zrušení koncesionářských poplatků přispět k návratu důvěry občanů k veřejnoprávním médiím?

Je to pouze první a nezbytný krok. Mnohem důležitější pro návrat této důvěry je pluralita, objektivita a vyváženost vysílání v jeho politické části.

Děkujeme za rozhovor!