Vstupem do eurozóny se Česko vystaví riziku bankrotu podle řeckého scénáře, varuje Mach z SPD
Minulý týden v televizním pořadu na CNN ministr uvedl, že reálný termín splnění ERM II vidí pro rok 2024 nebo 2025. „Není to povinnost, ani nezbytná životní nutnost. Ale jsem skálopevně přesvědčen, že by pro nás výhodnější již euro buď mít, nebo se na jeho přijetí aspoň připravovat,“ poznamenal politik.
Ekonom Petr Mach (SPD) s tímto záměrem nesouhlasí. V komentáři pro neČT24 vyjmenoval překážky vstupu do eurozóny v nejbližších třech až pěti letech.
„ČR neplní ani maastrichtská kritéria. Naše inflace je stále vysoká, úroky jsou vysoké a deficit veřejných financí je také vysoký. Hlavní překážkou našeho vstupování do eurozóny ale je to, že většina občanů si zavedení eura a zrušení koruny nepřeje,“ zdůraznil Mach.
Podle červencového průzkumu Eurobarometru 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s přijetím evropské měny. Ekonom pokračoval: „Vstupem do mechanismu pevných kurzů, což je předstupeň zavedení eura by šla vláda proti vlastním občanům. Nechápu, proč o tom vůbec vláda jedná, proč tím ztrácí čas, když by měla řešit spoustu jiných problémů, od drahých cen energií přes vysoké deficity rozpočtu po stagnující ekonomiku.“
Maastrichtská kritéria versus ekonomické reálie
Ke kritériím konvergence patří dosažení vysokého stupně cenové stability (inflace pod 1,5 %), dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí (maximální míra deficitu nesmí překročit tři procenta HDP), stabilita měnového kurzu a dlouhodobé úrokové sazby. Ve Vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií z roku 2022 mimo jiné konstatuje, že z nižší strukturální podobnosti české ekonomiky s eurozónou plyne možné riziko přijetí eura. Tento rozdíl plyne z nadprůměrného podílu průmyslu na tuzemském HDP.
V loňském závěru Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučily vládě České republiky, aby prozatím nestanovila cílové datum vstupu do eurozóny. Vyhodnocení pro rok 2023 zatím není dostupné pro veřejnost a je v připomínkovém mezirezortním řízení. Závěr zprávy je ovšem totožný s dokumentem z minulého roku a vstup do eurozóny nedoporučuje.
S tímto postojem dvou finančních institucí však nesouhlasí ministerstvo vnitra. „Z předložené analýzy vyplývá, že česká ekonomika je na přijetí eura připravena a rizika (takového kroku) jsou spíše nízká. (...) Ve světle předložené analýzy vyznívá doporučení nevstupovat do eurozóny nesrozumitelně," zaznělo z rezortu. Zde je třeba připomenout, že vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že hodlá do roku 2025 stanovit termín pro přijetí eura.
Petr Mach se vyslovil také k možným následkům přijetí eura za současného stavu hospodářství a národních financí.
„Vstupem do eurozóny bychom se vystavili obřímu riziku státního bankrotu, tak jak se to stalo Řecku. Když jednoho dne odmítli soukromí investoři kupovat další a další vládní dluhopisy, vláda neměla z čeho platit běžné výdaje. Ekonomika neměla šanci se vzpamatovat poklesem kurzu, protože už vlastní měnu neměli. Vystavili bychom se i obřímu riziku dotovat jiné krachující státy eurozóny. Nedivím se, že po trpké zkušenosti se Řeckem většina českých občanů euro nechce,” prohlásil ekonom.
