Výběr cíle a útočící rakety považuji za adekvátní vzkaz. Oříšek k rozlousknutí. Kotrba k odvetě RF
Rusko v reakci na útoky západních raket použilo nejnovější raketu středního doletu Orešnik. Putin prohlásil, že moderní systémy protivzdušné obrany ji nezachytí, tyto rakety útočí na cíle rychlostí Mach 10, neboli 2,5 až 3 km za sekundu. Jak hodnotíte odvetnou reakci Ruska?
Štěpán Kotrba: Oceňuji ruské vedení, že má s drzostí Západu takovou svatou trpělivost a tak pevné nervy. Jak výběr cíle, tak výběr útočící rakety považuji za adekvátní a navíc za symbolický vzkaz. Oříšek k rozlousknutí.
Vy to možná nevíte, ale Južmaš je komplex, který stál u samotného zrodu jaderného potenciálu a rodiny mezikontinentálních balistických raket (ICBM) Sovětského svazu. Konstrukční kancelář OKB-586 „Pivdenne“ a na ni navázaná továrna ve „městě raket“ vyvinula a vyráběla první sovětské rakety s jadernými hlavicemi R-5M (v kódu NATO SS-3 „Shyster“), R-12 Dvina (SS-4 „Sandal“), R-14 Čusovaja (SS-5 „Skean“), první široce rozšířenou sovětskou ICBM R-16 (SS-7 „Saddler“), R-36 (SS-9 „Scarp“) která jako první nesla tři „návratová tělesa“ na MIRV, MR-UR-100 Sotka (SS-17 „Spanker“) a R-36M (SS-18 „Satan“), která nesla 10 bojových hlavic, když Američané v tu dobu uměli do rakety poskládat maximálně tři.
R-36 vyděsil Západ, protože vynášel jaderné hlavice za hranice atmosféry. Poslední stupeň a „návratová tělesa“ R-36 ORB mohla být teoreticky ponechána na oběžné dráze po neomezeně dlouhou dobu. Perspektiva orbitálních jaderných zbraní vedla obě strany k dohodě o smlouvě zakazující umístění zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Konstrukce rakety R-36M počítala s jedinou mohutnou hlavicí o síle 18-20 Mt TNT s doletem 11 000 km. R-36M-2 „Vojvoda“ mohla dopravit hlavici 18-20 Mt na vzdálenost 16 000 km. R-36M UTTH nesla deset hlavic o síle 500 kt, R-36M2 (15A18M) „Vojvoda“ nesla v roce 1982 deset hlavic o síle 800 kt a 40 klamných hlavic. Vývoj R-36M pokračoval i dalším „utluščenim parametrov“ a modernizací hlavic projektem 15A17 a 15A18. Dvě varianty nosiče měly nést řízené hlavice: 28 × 250 kt nebo 19 × 500 kt.
Slyšíte? Řízené (nebalisticky letící) jaderné hlavice těžké balistické rakety v polovině 70. let!
Žádný z těchto modernizovaných modelů sice nebyl nikdy vyroben, ale princip samostatně řízených hlavic zůstal.
Po roce 2009 se „demilitarizovaná“ R-36M stala základem pro rodinu civilních nosných raket Cyklon, které vynášely komerčně lehké družice na nízkou oběžnou dráhu Země, a středně těžkých nosných raket Dněpr, schopných vynést na oběžnou dráhu až 4 500 kg nákladu. Ještě v roce 2020 bylo k dispozici celkem 150 raket R-36M pro tuto přestavbu.
Proč vám to říkám? Protože Rusko se tímto úderem rozloučilo se slavnou raketovou minulostí SSSR. Zničilo jedním úderem to nejpokročilejší, co SSSR vytvořil, Ukrajina měla a čím mohla Západu opravdu prospět. A zničilo symbol staré Ukrajiny jako technologického srdce Sovětského svazu i přátelské spolupracující Ukrajiny po rozpadu SSSR.
To je hodně silný vzkaz.
Očekával Západ takovou odvetu?
Myslím, že Západ se svými užvaněnými politiky doteď nevěřil, že vše, co Putin řekne, myslí vážně a taky udělá. Šachista nejdříve přemýšlí a pak táhne. U politiků je to naopak. Snad tato demonstrace stačila.
30 minut před odpálením balistické rakety Orešnik na cíl na Ukrajině bylo Ruskem automaticky zasláno oznámení do Spojených států prostřednictvím Centra pro snížení jaderného rizika. UFFF. Alespoň že tak.
Mohou existovat ještě další podobná překvapení?
Samozřejmě. Očekával bych postupné demonstrace všeho, co zakazovala smlouva INF a další, které USA vypověděly. Včetně zbraní na orbitě. Nic složitého… Orešnik ukázal, že na všech konstrukčních řešeních zakázaných studenoválečnými smlouvami o omezení zbraní se nadále pokračovalo, i když se ty zbraně nevyráběly. Nicméně se s výjimkou jaderných výbuchů určitě všechny technologie nosičů ověřovaly technologickými demonstrátory.
Dle mé vlastní analýzy videí z dopadu se ukazuje, že raketa byla konstruovaná jako skládačka. První stupeň střelu vynesl do apogea a byl odhozen, druhý stupeň ji nasměroval do cílové oblasti v rychlosti Mach 3-4 a hlavice samostatně naváděné po pseudobalistických trajektoriích byly nakonec odhozeny a vlastním pohonem boostery urychlené na rychlost Mach 10+ pro závěrečnou fázi průletu tou částí dráhy, kde je možné hlavice zaměřit systémy PVO protivníka. Náplň může být jak jaderná, tak vysoce explozivní, ale také průbojná či tandemová. Kinetická energie půltunového či tunového tělesa při rychlosti Mach 10 je obrovská. Na cíl dopadly hlavice a druhý stupeň.
Jelikož nejmodernější verze raket PAC-3 MSE odpalovacího zařízení M901 systému Patriot dosahují maximální rychlosti Mach 3,5 a na zaměření v okruhu doletu měl systém několik okamžiků, nejspíš má Putin pravdu, že na Západě neexistuje systém PVO, který by „oříšky“ zachytil.
Novinkou, dosud nikdy nepoužitou, je instalace urychlovacího boosteru jako součásti každé hlavice, nikoliv hypersonické urychlení celé rakety. Jinak by hlavice s jednosekundovým odstupem nespadly v oblaku plazmy na Južmaš před tím, než dopadl po několika desítkách vteřin druhý stupeň se zbytkem paliva – to byla ta řádově větší sedmá exploze na konci videa.
Urychlení samotných hlavic je výrazná konstrukční úleva, vedoucí k efektivitě použití paliva nosiče a snížení vibračních rizik. Implementace řídícího modulu spolu s manévrovacími plynovými tryskami na každou hlavici už použita byla – na střely Iskander instalované v Kaliningradské oblasti, aby pseudobalistickou trajektorií znemožnily zaměření „hit to kill“ brdským radarem a protiraketami v polském Redzikowě pouhých 150 kilometrů od Kaliningradské oblasti.
To znamená, že dnes vypadá ruský balistický nosič jako lego: nosič může být teoreticky jakýkoliv, ale v původním prostoru bojové části nese samostatně naváděné minirakety s hlavicemi, namísto MIRV či MARV odpalovací platformy či jedné samostatné hlavice.
Mimochodem, nezáviďme Polákům. Americkou základnu protiraketové obrany Aegis Ashore s radarem AN/SPY-1 a baterii „anti“raket Standard RIM-161 SM-3 oficiálně otevřeli 13. listopadu 2024… Teď jsou cílem. V době českých diskuzí o brdském radaru bylo cílem nebýt cíl.
Putin mimo jiné prohlásil, že konflikt na Ukrajině nabyl po útocích západních raket dlouhého doletu na Rusko prvky globálního charakteru. Jak se to odrazí na charakteru konfliktu?
Nemyslím si, že by Rusko chtělo rozšiřovat bojiště o více zemí. Prozatím konflikt neeskalovalo a postrádá to smysl. Ukrajinský konflikt nejspíš skončí. Ale po prohrané válce budou muset k jednacímu stolu zasednout vedle představitelů USA i představitelé zemí západní Evropy. Představitelé Kyjeva budou zralí akorát na to, aby otevírali dveře do sálu a nosili kafe. Bude to pro ně hodně hořký „oříšek“.
Ruský prezident také prohlásil, že Rusko se považuje být oprávněno použít zbraně proti vojenským objektům těch zemí, které povolí použití svých zbraní proti němu.
Buďme rádi, že v brdských lesích není americký radar a naše letiště nejsou prozatím vybavena infrastrukturou pro dopravu nosičů a zbraní prvního úderu.
Zamyslí se nad těmito slovy Fialova vláda vzhledem k tomu, že Ozbrojené síly Ukrajiny používají české zbraně? Zejména raketomet Vampire k ostřelování Bělgorodské oblasti.
Raketomet Vampire je hračka, se kterou si poradí ruské letectvo, dělostřelectvo a motorizovaná pěchota. To není zbraň, kterou by řešila ruská generalita. Ta teď musí řešit otázku viditelnosti bojiště v reálném čase. Myslím, že v implementaci optických a optoelektronických čidel ve vesmíru, automatickém rozpoznávání cílů umělou inteligencí a přenosu videosignálu na Zemi má Rusko strategický problém.
My se nyní zamysleme nad strategií k ukončení celé války a řešení následků. Náprava škod si vyžádá zdroje celé EU.
Ochladí Putinovo varování zápal Západu, nebo máme očekávat další eskalaci?
Myslím, že nová administrativa USA více demonstrací nepotřebuje. Trump jadernou válku nechce. Chce obnovit ekonomickou výkonnost Ameriky. Na to potřebuje mír a funkční mezinárodní obchod. I s Ruskem, Indií a Čínou. Žádný král, pokud nechce být směšný, nesmí přiznat, že je nahý. I když to někteří vidí.
Vedle hypersonických (Mach10-28) zbraní různého určení mohou být předmětem demonstrace zbraně vakuové, ve kterých už má Rusko praktickou zkušenost, zbraně akustické, zbraně paprskové v radarovém pásmu, ale i miniaturizované zbraně jaderné či speciální verze zbraní s exotickou náplní izotopů s krátkým poločasem rozpadu.
Demonstrovat lze leccos. Myslím, že i výbuch kdesi ve skladu zapomenuté mamutí jaderné bomby akademika Sacharova o energii 60 Mt TNT na polygonu ruského poloostrova Novaja Zemlja by vyděsil. Když „Váňa“ explodoval v roce 1961 poprvé a naposledy, atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký, takže zasahoval až do mezosféry a okenní tabulky byly poškozeny ve vzdálenosti 900 km. Přitom spad byl vzhledem k velikosti tehdejší exploze ve výšce 4 km minimální vlivem olověného obalu.
Myslím, že už všichni soudní chápou, že válka je vůl a demonstrací není třeba.
Děkujeme za rozhovor!
