Vytváří se nový světový pořádek, v němž Západ nebude hrát první housle. Paroubek o summitu NATO
Navzdory očekávání Zelenského nebyla Ukrajina pozvána do NATO a nedostala ani konkrétní termíny pro přijetí do aliance. Na druhé straně byl zrušen Akční plán pro členství Ukrajiny v Alianci (MAP) a vznikla Rada NATO-Ukrajina. Přiblížila se Ukrajina členství v NATO?
Nemyslím si to a myslím, že je to rozumné řešení. Jednak proto, že Ukrajina prostě nesplňuje některé podmínky, které jsou pro členství nezbytné. Je to vysoká míra korupce vyplývající z oligarchizace země. A za další, není ani perspektiva, díky pokračujícímu konfliktu s Ruskem, že by došlo k uzavření takové mírové dohody Ukrajiny s Ruskem, která by vyloučila konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem do budoucna. Odpovědná vláda, a jak se ukázalo, na summitu jich bylo hned několik (nepatřila k nim vláda česká), nemůže vystavit svou zemi riziku přímé vojenské konfrontace zemí NATO s Ruskem. Tato konfrontace by jistě neskončila jen konvenční válkou, ale pokračovala by válkou jadernou, což by znamenalo konec světa.
Členové NATO chtějí Ukrajině dodávat serióznější zbraně (USA poskytnou kazetovou munici zakázanou OSN, Francie – rakety dlouhého doletu). Budou se lídři NATO nadále držet strategie opotřebovávací války?
Já si myslím, že mysl velké většiny politiků Západu ovládla představa, že eskalací konfliktu a dodávky zbraní, které jste uvedli, jsou eskalací konfliktu, nemůže dojít ze strany Ruska k použití taktických jaderných zbraní. A pokud by došlo k použití taktických jaderných zbraní, bude to opět znamenat jaderný Armagedon.
Situace, která nyní je v politických elitách Evropy, připomíná období těsně před první světovou válkou. Rakouská generalita tehdy vymámila z německého císaře bianco šek na podporu útoku Rakouska-Uherska na Srbsko. Díky malému mezinárodnímu rozhledu rakouských generálů, kteří předpokládali, že povedou se Srbskem jen krátkou a lokální válku, se do konfliktu zapojily na straně Srbska Rusko, Francie a Británie a spustil se konflikt, který znamenal desítky milionů obětí. Zničení výkvětu mužské části mladých generací řady zemí, počínaje Srbskem, Británií, Německem, Francií i nástupnickými státy Rakouska a také Ruskem. Vlastně všech zemí, které se zapojily do války. A válka skončila v roce 1918 příměřím, které ve svých důsledcích otevřelo cestu k novému válečnému konfliktu světových rozměrů o 21 let později. „Belle epoque“, která trvala do léta 1914, se už nikdy nevrátila. Zato po válce vznikla světový krize a diktatury ve velké části Evropy.
G7 a Ukrajina podepsaly deklaraci o vojenské pomoci a bezpečnostních zárukách. Jak to ovlivní vývoj konfrontace mezi NATO a Ruskem? Způsobí to další eskalaci?
Všechno, co Západ dělá, vede k eskalaci konfliktu a k následné odvetě ze strany Ruska. Hospodářské sankce vůči Rusku se ukázaly být ve svých jedenácti rundách neúspěšné. Rusko zažívá jednu z nejnižších inflací v průmyslově vyspělých zemích. Naopak my jásáme, když po mnoha měsících klesla meziročně inflace poprvé pod 10 %. Tedy ta oficiálně vykazovaná. Jak chcete porazit stát, který vlastní všechny důležité suroviny a který má ve světě mnoho přátel. Čínu, Indii, většinu asijských států, velkou část států Afriky, ale také státy Latinské Ameriky? K embargu Západu vůči Rusku se nikdo ze států třetího světa nepřidal. I to je jeden z důvodů, proč jsou sankce neúspěšné.
Konec konců za pár měsíců uvidíme prezidenta Putina na setkání lídrů organizace BRICS. K této organizaci, která už dnes sdružuje hospodářsky mocné státy světa (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika = BRICS) se chtějí připojit zhruba další dvě desítky států často s velkým hospodářským potenciálem. Saúdská Arábie, Írán, Mexiko, Argentina a další. Vytváří se nový světový pořádek, v němž Západ už v krátké době nebude hrát první housle. A to je jeden z důsledků ukrajinské války.
