Žádnou právní povinnost zavádět euro nemáme. Mach popřel argumenty Pavla
Ministerstvo financí oznámilo v půlce května, že už nebude připravovat zprávu o připravenosti Česka na přijetí eura. Přípravu této zprávy zrušilo po pravidelném vydávání posledních téměř 20 let. Jak tento krok vlády hodnotíte za současné hospodářské situace v Evropě?
Vláda rozhodla, že pravidelné hodnocení připravenosti na euro nemusí Ministerstvo financí pro vládu připravovat letos, ale až v roce 2030. Je to racionální s ohledem na to, že tato vláda korunu rušit nechce, tak nedává smysl, aby se ministerstvo a vláda zabývaly zbytečnými dlouhými dokumenty, které k ničemu nejsou. Mohou se soustředit na užitečnější věci.
Přijetí eura nyní odmítá 60 procent Čechů. Měli by politici brát zřetel na přání voličů v této otázce?
Postoje této vlády v otázce eura odpovídají většinové vůli voličů. Tato vláda euro zavádět nebude.
Oproti vládě a přání většiny občanů prezident Petr Pavel znovu podpořil přijetí eura. Na konferenci reVize Česka 2026 prohlásil, že „nelze lpět na koruně“, kdyby měla „bránit dalšímu rozvoji země“. Nabízí nyní euro reálné perspektivy „rozvoje“ pro Českou republiku, nebo spíše naopak může vést k většímu zadlužování?
Prezident o zavedení eura nerozhoduje, není to v jeho pravomoci. Euro příliš nesouvisí se zadlužováním. Mnohé země eurozóny mají vyšší rozpočtový deficit než my, některé mají menší.
Využívání eura podle Pavla umožní Česku podílet se na unijní měnové politice. „Je lepší být u stolu, kde se rozhoduje, než stát za dveřmi,“ tvrdí. Je tomu tak? Jaké státy podle Vás mají větší slovo v měnové politice evropského společenství?
Podíl malé země eurozóny na utváření měnové politiky je nicotný. Pro Českou republiku je důležité mít svoji měnovou politiku plně pod kontrolou.
Zastánci přijetí eura trvají na tom, že se Česká republika při vstupu do Evropské unie zavázala k přijetí eura. Navíc tvrdí, že si vedení větších firem přeje zavedení eura a prý euro zvýší důvěru investorů. Co si o těchto argumentech podpůrců vstupu do eurozóny nyní myslíte?
Podmínky členství v eurozóně byly od našeho vstupu do EU změněny. Nemáme žádnou právní povinnost vstupovat do eura, které by bylo podmíněno vstupem do ESM (záchranného fondu eurozóny), kde bychom se museli skládat na dluhy ostatních.
Po uplynutí pěti měsíců od přijetí eura hrozí Bulharsku fiskální nápravné opatření EU kvůli porušení fiskálních pravidel, jmenovitě kvůli nadměrnému schodku státního rozpočtu. Podle prognózy Evropské komise Bulharsko letos bude mít deficit ve výši 4,1 % HDP, přičemž povinný schodek musí být pod 3 % HDP. Jak tuto situaci hodnotíte? Může podobné riziko hrozit i Česku?
Bulharsko si vstupem do eura zadělalo na hluboké problémy, ale je to jejich věc. Většina Bulharů to asi chtěla, teď Bulhaři uvidí, jak jim bude EU v důsledku toho diktovat, jaké mají mít daně, jaké mají mít výdaje…
Děkujeme za rozhovor!
