Zastupitel JMK: Klanět se památce obětí nacismu a pak zvát potomky sudetských Němců? Pokrytectví
„Sudetoněmecký landsmanšaft“ hodlá provést sjezd v příštím roce v Brně. Událost se má konat na pozvání organizace Meeting Brno a symbolizovat „smíření vztahů“ mezi Čechy a sudetskými Němci. Co si o této organizaci a výběru lokality pro tuto akci myslíte?
Tato organizace v mnohých z nás vzbuzuje velkou nedůvěru, protože obnovuje revanš odsunutých Němců o návrat majetku a území v České republice, což je pro nás naprosto nepřípustné. Co se týká místa, kde by se měl sjezd uskutečnit, je to pro ně symbolické. Je to už 10 let, kdy Bernd Posselt s tehdejším primátorem Petrem Vokřálem (ANO) přišli do Brna v tzv. pochodu smíření.
Jak víme z historie, Brno bylo německým městem a zřejmě proto jsou snahy uspořádat sjezd právě zde. Taky víme, že když začala okupace Československa, Hitler přijel do Brna a brněnští Němci ho nadšeně vítali, což je dobře dokumentováno. Myslím si, že toto je opravdu velmi nepřípustné.
Minulost se nedá zapomenout, už z hlediska toho, co se dělo v Brně. Pamatujeme, že se tady kupovaly lístky na popravy českých vlastenců v Kounicových kolejích. Na zastupitelstvu je to trochu pokrytecké: v květnu při výročí Osvobození se chodit klanět památce obětí a pak do Brna zvát potomky sudetských Němců, aby si zde mohli udělat sjezd.
Brněnský magistrát obdržel deklaraci proti sjezdu sudetských Němců v Brně. Řada vlasteneckých organizací v tomto dokumentu prohlásila, že příslušníci tzv. landsmanschaftu se nikdy neomluvili poškozeným rodinám Čechoslováků za utrpení, vraždy a loupeže spáchané jejich ordnery v letech 1938-1945. Proč je podle Vás tento požadavek na místě?
Myslím si, že zde spousta lidí si pamatuje, co se v Brně dělo. Myslím si, že omluva od Němců je naprosto na místě, protože dodnes nezazněla. Vzhledem k tomu, že tady byla přijata Deklarace smíření* a můžeme ji považovat za omluvu vedení města, které tady bylo kdysi dávno, tak bych předpokládal, že ta omluva měla znít spíš naopak. To, co se tady dělo během německé okupace, celkem 350 tisíc mrtvých, si tu omluvu zaslouží. Zapomenout se na to v životě nedá.
Čím si lze vysvětlit vřelý postoj končícího premiéra Fialy vůči sudetským Němcům? Můžeme zde hovořit o revizi dějin a snaze naklonit si Němce pro získání osobních politických výhod?
Z některých článků víme, že Petr Fiala se historicky stýkal s Berndem Posseltem. Myslím si, že jsou tam i osobní vazby. Co se týká minulé vlády jako takové, tak zřejmě se snažili zavděčit a „patřit na západ“ a tím zapomínají na vlastní historii. Pro mě stále platí, že ten, kdo zapomíná na svou historii, bude si ji muset prožít znova.
Očekáváte, že nová vláda bude sudetoněmeckou otázku vnímat jinak?
Městský výbor kdysi dávno zaslal dopis Andreji Babišovi, když byl předsedou vlády, prezidentovi Zemanovi a předsedovi Sněmovny s tím, že jsme žádali, aby vyjádřili protest proti těm snahám. Na ten dopis nám prezident Miloš Zeman odpověděl, že se tím bude zabývat. Zřejmě se tím prezidentská kancelář zabývala, výsledek nevím. Andrej Babiš nám také odpověděl, že se domnívá, že tato situace v Brně je místně příslušná městu. De facto kdysi dávno byla prezidentem Havlem podepsána deklarace a že to považuje za vyřízené.
Byl jsem pouze doručitelem deklarace proti sjezdu sudetských Němců na magistrát. V textu je zmíněno, že iniciátoři deklarace se budou obracet na vládu. Uvidíme, jak se ta situace vyvine.
Děkujeme za rozhovor!
* Jedná se o druhý dokument přijatý Zastupitelstvem města Brna 19. května 2015, ve kterém vedení města vyjadřuje politování nad přinuceným odchodem do Rakouska kolem 20 tisíc lidí z německého civilního obyvatelstva po osvobození Brna v květnu 1945. V dokumentu je vyslovena nepřijatelnost tohoto činu a smíření s ním. První dokument s vyjádřením lítosti nad odsunem Němců byl vydán v roce 2001.
** Festival Meeting Brno, který od roku 2016 připomíná události poválečného odsunu Němců z Brna, spustil petici na podporu setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Dříve tato setkání pravidelně probíhala v Bavorsku. Podle oficiálních údajů z roku 1947 bylo z území tehdejšího Československa po osvobození země odsunuto 2 170 598 Němců. Podle údajů česko-německé komise historiků přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců. Tuto událost označují sudetští Němci za vyhnání.
