Ještě horší situace je v Itálii, kde se vláda nedokáže vypořádat s rozpočtovým deficitem. S krizí státního dluhu se potýká i samotná EU a Brusel ji chce přenést na národní vlády, ale země jako Německo se tomu brání.
Německý ministr financí Christian Lindner „opět”, jak píše Handelsblatt, „přinesl špatnou zprávu“ pro vládní koalici: v příštím roce nelze očekávat zvýšení výběru daní v důsledku recese. „Současně rostou náklady na úroky z dluhu - a spolkový rozpočet je pod stále větším tlakem,” píše se v článku.
Publikace konstatuje, že období, kdy si Německo mohlo půjčovat peníze na investice a neplatit vysoké úroky z dluhu a přenechat je budoucím vládám, skončilo. „Finanční trhy převálcují výdajové sny vládnoucí koalice,“ protože náklady na obsluhu státního dluhu vzrostly od roku 2021 desetinásobně. Zatímco v roce 2021 činily úroky z veškerého německého dluhu čtyři miliardy eur, v roce 2023 dosáhly výše 40 miliard eur. Naposledy byly úrokové náklady tak vysoké během finanční krize v roce 2008.
Německo přitom není nejtěžším případem EU a „Italové by si s Němci pravděpodobně ještě rádi vyměnili místo”. Vláda Giorgii Meloniové v současné době nepocítila plnou tíhu dluhů jen proto, že nadále dostává pomoc od EU v rámci Fondu na obnovu, který byl zřízen po krizi způsobené koronavirem. Ten však vyprší v roce 2026 a v té době si italská vláda bude muset opět půjčit na volném trhu.
Problémy má zřejmě i samotná EU, a to kvůli úrokům ze státního dluhu. „Výše dluhu EU dosáhla v květnu 400 miliard eur,“ upozorňuje Handelsblatt, a „tato částka se bude zvyšovat nejméně do roku 2026P“, protože „postkoronavirová komise neustále vydává nové komunitární dluhopisy v rámci Fondu pro obnovu“. Peníze získané z kapitálových trhů jsou předávány členským státům ve formě půjček a grantů, které jsou využívány na úhradu „zelené a digitální transformace“.
Úroky z těchto půjček však platí sama EU, „a protože ECB zvýšila klíčové úrokové sazby, je obsluha tohoto dluhu stále dražší“, pokračuje publikace. V roce 2024 budou samotné platby úroků činit čtyři miliardy eur, ale do roku 2030 dosáhnou platby úroků z těchto půjček 11 miliard eur ročně.
Německý list poznamenává, že otázkou splácení dluhů unie by se měli brzy zabývat vedoucí představitelé členských států unie. V této otázce nepanuje jednota. Zatímco Evropský parlament a Evropská komise chtějí přenést povinnost splácet dluhy na jednotlivé státy, „řada vlád včetně Německa to odmítá a navrhuje snížit jiné rozpočtové položky EU”.
Český státní dluh letos v prvním pololetí překonal historickou hranici tří bilionů korun. Od začátku roku za prvních šest měsíců vzrostl o 149,6 miliardy korun na 42,8 % HDP.
Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládalo, že za celý rok dluh dosáhne 3,191 bilionu korun.
Podle Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky 2023 v druhé polovině tohoto roku vláda vydá novou emisi korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů o „celkové jmenovité hodnotě v očekávaném rozsahu 150,0 až 250,0 mld. Kč v závislosti na skutečné výši potřeby financování v roce 2023“ i nové emise krátkodobých státních pokladničních poukázek.