Před několika dny se v Evropském parlamentu hlasovalo o pozměňujícím návrhu týkajícím se automobilového průmyslu. Vyzývá přijmout opatření ke zmírnění ztráty pracovních míst a k zachování strategických kapacit automobilového průmyslu v celé EU. Jaké konkrétní kroky mohou pomoci v tomto směru českému automobilovému průmyslu?
Musím bohužel konstatovat, že jestli někdo skutečně potřebuje celoevropské řešení, je to právě český automobilový průmysl. Většina u nás vyráběných aut jde totiž na export do jiných zemí EU a tím pádem je důležité, jak se tyto země k autoprůmyslu postaví. V tomto ohledu by bylo dobré zmírnit drakonické emisní normy a ukončit ten greendealový nesmysl zvýhodňování elektroaut, která zákazníci nechtějí a tím pádem se nesmí prodávat ani auta se spalovacím motorem.
Potřebovali bychom předpis, který by evropským automobilkám umožnil znovu postavit lidový vůz za lidovou cenu. Technicky je to snadno řešitelné, ale politicky je to zatím nereálné.
V evropských státech začalo platit clo až 35,5 % na dovoz elektromobilů z Číny. Brusel údajně nedokázal dospět k přátelskému vyřešení sporu s Pekingem. Ovlivní tento krok poptávku po elektromobilech v Česku? V čem to změní (či nikoliv) národní automobilový subdodavatelský průmysl?
Bezpochyby se jedná o významný krok, který bude mít dalekosáhlé důsledky na vzájemný obchod s Čínou. Poptávku po elektromobilech to ale příliš neovlivní. Ta byla tristní i přes čínské dumpingové ceny. Elektromobil prostě není adekvátní náhrada za vůz se spalovacím motorem. Své místo na trhu má, ale dokud neklesne cena vozu na polovinu a nezvýší se kapacita baterií na dvoj až trojnásobek, je využití elektroauta omezené.
Zároveň není vybudovaná infrastruktura pro dobíjení a z Německa již máme data, že řada lidí, co si elektromobil koupila, se vrací k autům se spalovacím motorem. Koneckonců, samy evropské automobilky byly proti clům na čínská auta.
Celá tato celní válka se projeví především v exportních oborech a dále zhorší hospodářskou situaci v Evropě.
Minulý týden se objevila zpráva, že Siemens již nevidí smysl investovat dál do Německa. Oznámil to šéf daňové služby německého koncernu Christian Kaeser. Globální hráči snižují investice v největší ekonomice EU v souvislosti s jejími problémy. Současně se aktivně rozvíjejí jejich kapacity v USA, Indii a dalších zemích v souvislosti s novými zakázkami a požadavky na lokalizaci. Můžeme říct, že Spojené státy díky konfliktu na Ukrajině dosáhly v Evropě svého?
Bohužel, zde musím konstatovat, že se o tento malér Evropa zasloužila sama svou nepromyšlenou hospodářskou politikou. Válka na Ukrajině už byla jen akcelerátor trendů, které začaly už před mnoha lety. Bohužel, ani dnes ještě nenacházím u kolegů europoslanců dostatek sebereflexe, aby bylo možné tento bludný kruh stagnace a poklesu prolomit.
Evropa nezbytně potřebuje mír a dobré vztahy s celým světem, dále potřebuje obnovení obchodních vazeb nejen se Západem, ale i se zbytkem světa, a také se potřebuje zbavit toho greendealového parazita, který ji hrozí zadusit.
Podle Eurostatu elektřina v Česku je 4. nejdražší v evropském společenství kvůli tomu, že stát zastavil dotování soukromých odběratelů. Сo podle Vás koncovou cenu v Česku nyní nejvíc ovlivňuje? Jaké vyhlídky máte pro cenu elektřiny v příštím roce?
Elektřina se v České republice stále ještě vyrábí za cenu pod jednou korunou za kilowatthodinu. Vše ostatní jsou deformace trhu pomocí lipské burzy, emisních povolenek a dalších nepromyšlených regulačních zásahů. Dokud se toto nevyřeší, čeká odběratele neustálé zdražování a jinak to ani nemůže být.
V Evropě je elektřiny nedostatek, protože za posledních třicet let se tu elektrárny jen odstavovaly a místo nich se za drahé peníze stavěly nestabilní zdroje, kterým jsme nepromyšlenou zahraniční politikou ustřihli zálohy v podobě cenově dostupného plynu pro závěrné elektrárny.
Děkujeme za rozhovor!